Přípravky na ochranu rostlin jako součást integrované ochrany rostlin

InfoPoradenstvíAkce, konference a seminářeMateriály vloženo: 07. 02. 2022


4.2.2022 - Tisková zpráva – Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) uspořádal již sedmý ročník přednášek věnovaných integrované ochraně rostlin, tentokráte zaměřený na přípravky na ochranu rostlin. Pořádaného webináře se zúčastnilo přes 400 zájemců, kteří se aktivně zapojili svými dotazy do diskuse. Akce potvrdila připravenost ÚKZÚZ reagovat na aktuální výzvy s dostatečným předstihem a význam vzájemné součinnosti se zemědělskou praxí.

Ředitel ÚKZÚZ Daniel Jurečka přivítal účastníky webináře a krátce shrnul principy integrované ochrany rostlin (IOR) jako komplex pěstitelských opatření, které vedou ke snížení potřeby aplikací přípravků na ochranu rostlin (POR).  „Integrovaná ochrana a s ní související použití přípravků na ochranu rostlin by mělo být realizováno na základě zjištění z monitoringu výskytu, vývoje prognostických modulů, vývoje počasí a dalších,  zde bych jako pomoc nabídl Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ, který je v tomto významným pomocníkem všem pěstitelům,“ uvedl. Zmínil také aktuální informace z jednání EU, týkající se Společné zemědělské politiky (SZP) a provazby na Národní akční plán (NAP) a roli ÚKZÚZ.

Ředitelka Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství Jitka Götzová navázala podrobnými  informacemi o aktuálních výzvách IOR a naplňování cílů „Zelených" strategií EU, zejména snižování vstupů hnojiv a pesticidů do životního prostředí, a podporu rozšiřování biologické ochrany rostlin. Zmínila hlavní komplikace v naplňování cílů IOR, kdy v řadě oblastí chybí jasná kritéria a specifické požadavky pro členské země EU. Informovala o řešeních ve formě změny legislativy - Směrnice EP a Rady 2009/128/ ES, jejíž úprava bude předložena v době francouzského předsednictví Rady EU a její projednání proběhne i v době českého předsednictví od poloviny tohoto roku. V platnost by měla nová legislativa vejít v lednu 2023. V ČR je nyní v legislativním procesu novela Rostlinolékařského zákona, která také přinese zemědělcům některé změny v používání POR.

K tématu přípravků na ochranu rostlin a možnostech jejich využití v IOR  hovořil v hlavním vystoupení webináře ředitel Odboru přípravků na ochranu rostlin Pavel Minář (ÚKZÚZ). Zmínil potřebu využít před samotnou aplikací všechny informace, které umožňují optimalizovat použití přípravku. Patří  mezi ně výsledky prognózy a signalizace škodlivých organismů, aktuální informace z monitoringu a zejména ekonomické prahy škodlivosti. Popsal princip vyhodnocení rizik přípravků na ochranu rostlin (pesticidy, pomocné přípravky) a proces povolování POR.

Apeloval na dodržování instrukcí a požadavků uvedených v návodu k použití POR, protože jde z velké části o opatření, která snižují rizika při použití přípravku na přijatelnou mez. IOR předpokládá upřednostnění přípravků představujících nižší riziko, pokud je to možné, zejména pak prostředků biologické ochrany, a rovněž přípravků s kurativním účinkem, jsou-li k dispozici.

"IOR vyžaduje i to, aby uživatel po aplikaci provedl jednoduché vyhodnocení účinnosti zásahu, což by mělo umožnit využití zkušeností v další sezóně a jejich sdílení s jinými pěstiteli," sdělil Minář. Vysvětlil také pojem základní látka a způsob uvádění na trh pomocných prostředků na ochranu rostlin formou vzájemného uznávání u výrobků neharmonizované sféry.

Na předchozí téma navázala Štěpánka Radová (ÚKZÚZ) a představila praktické využití Rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ (RLP). Tato aplikace nabízí kompletní informace pro plánování optimální ochrany rostlin nejen pro profesionální pěstitele, ale i pro hobby pěstitele a zahrádkáře.

Přímo v online prostředí RLP ukázala možnosti vyhledání informací pro polní plodiny i ovocné dřeviny v různých režimech pěstování – ekologické zemědělství (EZ), integrované produkce apod. Zaměřila se též na funkce umožňující rychle nalézt dostupné alternativy k vyhledanému POR a další funkcionality portálu.

O systému akreditovaného poradenství v ČR, který koordinuje Ministerstvo zemědělství (MZe), a jeho výzvách pro rok 2023 - 2027 hovořil ředitel Odboru precizního zemědělství, výzkumu a vzdělávání Jan Radoš (MZe).
Zmínil systémy zemědělského poradenství, ze kterých mohou zemědělci čerpat informace. Mezi plánované změny patří zejména proces certifikace organizací poskytující poradenské služby, zavedení podpory poradenství v rámci Strategického plánu SZP.

Poděkoval za spolupráci s ÚKZÚZ v oblasti odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky a používání přípravků na ochrany rostlin dle rostlinolékařského zákona a dalších vzdělávacích aktivitách v oblasti rostlinolékařské.

O pěstebních systémech ve spojení s IOR v praxi hovořil Rostislav Mátl. Představil zemědělský podnik AVG Agro, a.s. hospodařící na bezmála 1 400 ha se zaměřením na konvenční i ekologický způsob hospodaření, intenzivní pěstování meziplodin až na 600 ha a propagující v ČR i tzv. regenerativního zemědělství (minimální zpracování půdy, stálý pokryv půdy a další opatření zaměřená na poutání uhlíku do půdy). „Cílem pěstování je zdravá půda se zadržením vody a bez výraznější potřeby hnojení průmyslovými hnojivy,“ uvedl Mátl.

Popsal jednotlivé varianty pěstebních procesů u pšenice, řepky ozimé a dalších plodinách. Závěrem konstatoval, že zejména větší zemědělské podniky by si měly v praxi zkoušet různá ekologizační opatření při pěstování plodin na orné půdě, aby do budoucna mohly naplňovat zvýšené požadavky na uplatňování IOR v praxi.

Na téma používání nízkorizikových, biologických a dalších perspektivních přípravků na ochranu rostlin pro ekologické systémy pěstování (včetně integrované produkce -  IP) se zaměřil ředitel Sekce rostlinné výroby Jiří Urban (ÚKZÚZ). Představil výsledky zkoušení ÚKZÚZ v rámci ověřování účinnosti POR a pomocných přípravků na ochranu rostlin (PPOR). ÚKZÚZ se při výběru zkoušených přípravků zaměřuje na systémy, které mají schválené programy integrované produkce (IP), tedy na révu, ovoce a zeleninu a brambory, nově pak i na pěstování plodin na orné půdě v systému EZ.

Dosavadní výsledky zkoušení ukázaly, že u většiny sledovaných plodin a látek byla účinnost zkoušených POR a PPOR potvrzena, mezi zkoušenými přípravky však byly zaznamenány odlišnosti v účinnosti i rychlosti účinku. “U biologické ochrany je třeba počítat se složitějšími podmínkami aplikace a je zde daleko větší vazba a vzájemná reakce s celým komplexem zemědělské soustavy pěstovaných plodin (interakce s půdou, dalšími antagonisty, úrovní hnojení, použitou odrůdou, využitím dalších podpůrných látek apod.,“ uvedl Urban.

ÚKZÚZ se ověřováním účinností bude i nadále zabývat, u většiny plodin dokončí třetí rok zkoušení, rozšíří vlastní pokusy na stanicích ústavu a podle potřeb NAP a Akčního plánu EZ plánuje zkoušení dalších perspektivních přípravků pro další plodiny. Velkou výzvou je požadované snižování i některých tradičních látek používaných v EZ – jedná se například o měď. Nastínil vhodnost součinnosti s univerzitami a výzkumnými ústavy, které se ověřováním účinnosti této skupiny přípravků též zabývají.

O zkušenosti v používání biologických přípravků v ochraně rostlin se s účastníky webináře podělil  Jan Kazda z katedry ochrany rostlin České zemědělské univerzity (ČZU). Ve své prezentaci představil praktické použití pomocných přípravků, stimulantů a hnojiv při pěstování různých zemědělských druhů, zejména řepky a zeleniny.

Poukázal přínos těchto přípravků pro půdní prostředí, schopnost optimalizovat půdu na principu dodání mikroorganismů důležitých pro kořenový systém, kdy při jejich aplikaci a následném namnožení dochází k blokaci tvorby houbových chorob. Na závěr potvrdil plánovanou spolupráci s ÚKZÚZ při realizaci NAP v ověřování těchto přípravků a zveřejňování výsledků, aby byly k dispozici pro poradce i zemědělce.

O provádění šetření dodržování zásad IOR zemědělci hovořila Pavla Šenkeříková (ÚKZÚZ). V roce 2020 provedli inspektoři ÚKZÚZ šetření u 104 náhodně vybraných subjektů, které byly rovnoměrně zastoupeny v jednotlivých kategoriích podle výměry obhospodařované orné půdy.

Na závěr uvedla vhodná doporučení pro praxi v podobě využití účinnějších protierozních opatření, udržení stavu pH půd, nastolení vyrovnané zásoby živin v půdě. Jako nevyhovující uvedla z pohledu IOR např. malou pestrost osevních postupů v současné zemědělské praxi. Tato šetření jsou důležitou součástí prokazování používání základních zásad IOR v ČR a jejich výsledky se používají i při komunikaci s kontrolními orgány ČR (např. NKÚ) i Evropské komise.

Velký zájem veřejnosti o webinář “Přípravky na ochranu rostlin jako součást integrované ochrany rostlin” ukázal potřebu komunikovat téma „snižování používání pesticidů“ co nejvíce prakticky a konstruktivně.

Zemědělcům je potřeba i nadále podávat informace, kde hledat náhrady za přípravky, kterým např. končí povolení nebo proti kterým vykazují škodlivé organismy rezistenci. Přímou ochranu rostlin (tedy používání POR a PPR) potřebují i zemědělci, kteří hospodaří podle zásad IP či EZ. Je důležité, aby se všichni uživatelé POR dokázali rychle zorientovat, které přípravky jsou pro ně vhodné a jak je mají používat.

Potvrdil se i trend ve zvýšeném zájmu o prostředky biologické ochrany či používání přípravků na bázi přírodních a základních látek. Bylo konstatováno, že téma „používání POR podle zásad IOR“ bude zahrnuto i jako významná aktivita nového NAP a je třeba koordinovat dostupnost informačních zdrojů pro poradce, zemědělce i širokou veřejnost.


Ivana Kršková, tisková mluvčí 


Přílohy:

Integrovaná ochrana rostlin a aktuální výzvy EU, Ing. Jitka Götzová (MZe) (PDF, 10 MB)
Jak se vyznat v přípravcích na ochranu rostlin a v jejich rizicích, Ing. Pavel Minář Ph.D. (ÚKZÚZ) (PDF, 3 MB)
Akreditované poradenství spravované MZe: minulost, současnost a budoucnost, Mgr. Jan Radoš (MZe) (PDF, 9 MB)
DVP AGRO – praktické zkušenosti v ochraně rostlin, Rostislav Mátl (DVP Agro a.s.) (PDF, 60 MB)
Představení systému ověřování účinnosti POR a PPOR v rámci podpory IOR, Ing. Jiří Urban (ÚKZÚZ) (PDF, 2 MB)
Nové poznatky o biologické ochraně polních plodin a zeleniny proti houbovým chorobám, Doc. Ing. Jan Kazda, CSc. (ČZU) (PDF, 8 MB)
Šetření IOR za rok 2020, Ing. Pavla Šenkeřiková (ÚKZÚZ) (PDF, 2 MB)

logo Agrární komora ČR

Delegáti 29. sněmu, zvolili nového prezidenta Agrární komory ČR,
Ing. Jana Doležala více zde


Odebírejte e-mailem denní nebo týdenní přehled zveřejněných zpráv.

czech-agro-komodite.cz

Pro dnešní den není žádná anketa definována.
Nová anketa se připravuje.

Praha Liberecký Olomoucký Zlínský Plzeňský Ústecký Karlovarský Moravskoslezský Středočeský Vysočina Pardubický Kralovehradecký Jihočeský Jihomoravský

AGRÁRNÍ KOMORA V KRAJÍCH

Praha | Středočeský | Plzeňský | Jihočeský | Karlovarský | Ústecký | Liberecký | Královéhradecký | Pardubický | Vysočina | Jihomoravský | Zlínský | Olomoucký | Moravskoslezský

Reklama zavřít
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama

IČO: 47674768
DIČ: CZ47674768
datová schránka: guzadjj


  +420 296 411 180
  sekretariat@akcr.cz
  Mapa jak k nám

Ochrana osobních údajů
Cookies

Agrární komora České republiky podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory České republiky je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

Copyright © 2010-2022 - AK ČR | vyroba-www.cz