česky engllish

 

Aktuální informace z Agrarní komory ČR
WWW.APIC-AK.CZ

poslední novinky:

Informace z jednání...

Představenstvo Agrární komory ČR projednalo činnost a aktivity od svého posledního zasedání ze začátku dubna. Zdeněk... 31. 05. 2017 více »

Informace pro návštěvníky...

Upozorňujeme návštěvníky úřadu AK ČR v Praze, že kanceláře úřadu v Počernické ulici 272/96 se přesunuly do jiné... 25. 05. 2017 více »

Komuniké z 65. společné jednání...

z 65. společného jednání zástupců agrárních komor zemí Visegradské skupiny, které bylo tentokráte rozšířeno o... 23. 05. 2017 více »

Agrární komory zemí V4, Slovinska...

TISKOVÁ ZPRÁVA - 12. květen 2017 - Ve dnech 11. a 12. května 2017 se v Brně konalo 65. společné jednání zástupců... 18. 05. 2017 více »

K velikonočním svátkům patří...

Tisková konference 11. dubna 2017 - Velikonoce jsou od nepaměti obdobím, kdy je poptávka po vejcích výrazně zvýšená, a... 11. 04. 2017 více »

všechny články »

UniCreditUniCreditUniCredit
Komerční banka, a. s.Komerční banka, a. s.Komerční banka, a. s.
CeskaPojistovnaCeskaPojistovnaCeskaPojistovna
RenomiaRenomiaRenomia
Březen
24
2014

ZPRÁVA představenstva AK ČR o činnosti za uplynulé volební období od IXX. sněmu a úkolech v příštím období

XXII.  SNĚM  AK  ČR,  20. 3. 2014

 

Vážený pane předsedo senátu,
vážený pane předsedo poslanecké sněmovny,
vážený pane předsedo vlády,
vážený pane ministře,
vážení páni senátoři a poslanci,
vážení hosté,
vážení delegáti XXII. sněmu Agrární komory České republiky.
dámy a pánové,

dovolte, abych z pověření představenstva Agrární komory České republiky přednesl zprávu o činnosti za uplynulé tříleté období od IXX. sněmu a úkolech v příštím období

Dovolte, abych nejdříve konstatoval, že členstvo Agrární komory obhospodařuje téměř 2 mil. ha zemědělské půdy, to je téměř 3/4 z celkové výměry ČR podle evidence LPIS. Je sdruženo ve 12 krajských, 2 regionálních, 58 okresních komorách, jen v Okresních agrárních komorách je členy 2 969 podniků z toho 2 636 zemědělských včetně 1 363 soukromě hospodařících rolníků. Členy agrární komory je také 30 zemědělských, lesnických a potravinářských  a dalších odborných společenstev. 

V uplynulých 3 letech ukončily členství k 5.3. 2012 Okresní agrární komora Mělník, k 31.12. 2012 Český svaz chovatelů masného skotu, Asociace svazu chovatelů koní a Sdružení kafilérií, k 24.10 2012 Svaz pěstitelů travních a jetelových semen a Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství.
Do Agrární komory České republiky vstoupily nově založené organizace – k 20.4. 2011 Agrární komora Pelhřimov, Svaz chovatelů drůbeže ČR a lesnická a dřevařská komora.

Dnešní sněm se schází v době, kdy se objevuje naděje na obnovení hospodářského růstu v naší zemi. S novým parlamentem a novou vládou se spojují naděje občanů na zlepšení celkového klima ve společnosti, odstranění rozsáhlé korupce, snížení vysoké nezaměstnanosti a řešení dalších závažných problémů.

Ohlédneme-li se však zpět na uplynulé tříleté volební období v agrární komoře, musíme konstatovat, že bylo výrazně poznamenáno především celosvětovou hospodářskou krizí, úspornými opatřeními našich vlád, zvyšováním daně z přidané hodnoty a nyní i zásahem České národní banky na devalvaci koruny.

Po čtyř a půl procentním propadu hrubého domácího produktu v roce 2009 se naše ekonomika v dalších dvou létech přehoupla do růstu, který však dosahoval jen zlomek dříve běžných 6 %. Od počátku roku 2012 je v meziročním srovnání hrubý domácí produkt trvale v propadu. V sousedních zemích již roste.

V tomto roce 2014 se očekává oživení ekonomiky o cca 2 %, ale v minulých letech byly prognózy také příznivé, skutečnost byla však jiná. Podle České národní banky se má dočasně mírně zvýšit nezaměstnanost. Ta již dosáhla historického maxima.

Hospodářský růst je pro naše agrární odvětví příznivý z hlediska odbytu. Nepříznivé z hlediska zvýšení cen vstupů je dlouhodobé oslabení kurzu koruny. Velmi nepříznivé je zvyšování DPH na potraviny postupně od r. 2008 na trojnásobek z 5 na 15 %.

Z hlediska tvorby podnikatelského důchodu v českém zemědělství byla poslední tři léta úspěšná, v roce 2011 to bylo 17,4 mld. Kč, v r. 2012 16,4 a v loňském roce 16,7. Více jak celý podnikatelský důchod však tvoří evropské i národní dotace, podobně jako je tomu v celé Evropské unii.

Zemědělská produkce v běžných cenách v r. 2011 činila 119 mld. Kč v roce 2012 se zvýšila na 122 mld. Kč a v roce 2013 na 128.

Nejvyšší produkce z rostlinných komodit a zemědělství vůbec je u obilovin. V prvém roce volebního období 2011 to bylo 32,7 mld. Kč, loni 31,6 mld. Kč.

Z živočišných komodit je největší produkce u mléka, v r. 2011 21,2 mld. Kč, loni 22,4 mld. Kč.

Pokračovalo rozevírání nůžek mezi rostlinnou a živočišnou produkcí v neprospěch živočišné. Objem nezemědělských vedlejších činností setrvává v posledních 3 letech na necelých 2,5 mld. Kč. Ještě nižší je zpracování zemědělských výrobků na úrovni zhruba 2,1 mld. Kč v běžných cenách.

Mezispotřeba se na produkci zemědělských odvětví, to je včetně vedlejší činnosti a zemědělských služeb, podílela v roce 2011 - 70,2 %, v r. 2012 - 72,5 % a v roce 2013 - 72,7 %. Náročnost produkce na mezispotřebu roste a za tříleté období se mezispotřeba zvýšila o 10,7 mld. Kč, kdežto produkce jen o 9.

Největší nákladovou položkou jsou krmiva – v r. 2011 to bylo 27,6 m,ld. Kč, v r. 2012 již necelých 30,9 mld. Kč a v r. 2013 34,2 mld. Kč. S růstem nákladů na krmiva rostou především náklady na krmiva nakoupená. Náklady na krmiva rostou, přestože se stavy zvířat snižují, nebo stagnují. Projevuje se tak výrazný růst cen krmiv.

Druhou největší nákladovou položkou i položkou s dynamickým růstem jsou energie a maziva, tedy především elektřina a nafta. V r. 2011 to bylo 13,2 mld. Kč, v r. 2012 již 14,6 a v r. 2013 15 mld. Kč.

V uplynulém tříletém období pokračovala tendence ve snižování ploch obilovin. S výkyvy v hektarových výnosech i sklizních. V roce 2011 byla v posledním desetiletí druhá nejvyšší úroda 8,3 mil.t, v roce 2012 rekordní propad na 6,6 mil.t a v loňském roce bylo dosaženo zhruba průměrné sklizně 7,5 mil.t. Na výkyvy ve sklizních má největší vliv samozřejmě počasí, ale i dlouhodobě nízké dodávání organické hmoty do půdy a zanedbávání vápnění. Povětrnostní vlivy se pak projevují s daleko větším dopadem na hektarový výnos.

Před třemi lety nastal zlom v plochách i sklizni kukuřice na zrno. Od té doby klesají. Souvisí to jak s rozvojem bioplynových stanic, tak i s tlakem na snížení eroze půdy ekonomickými nástroji.
Naopak neustále rostly plochy, hektarové výnosy i sklizeň řepky, která loni překročila 1,4 mil.t. Vyrábíme již tolik řepky jako celá Ukrajina.
U brambor pokračoval trend ve snižování ploch i sklizní a zanikají celé bramborářské oblasti. Ve srovnání s rokem 1980 se pěstují na ploše menší než jedna pětina.. Dále klesá soběstačnost u konzumních brambor.
U ovoce klesá výrobní potenciál a v posledních letech jsou sklizně o čtvrtinu nižší něž průměry před deseti lety. Téměř 60 % jabloňových sadů je přestárlých. Příčin je celá řada. Jedna z nejzávažnějších je nízký podíl pěstitelů na koruně spotřebitele. Například spotřebitelská cena konzumních jablek se v roce 2013 ve srovnání s pětiletým průměrem 1997 až 2001 zvýšila o 11,90 Kč. Z toho činil nárůst obchodní marže 6,79 Kč, zvýšení DPH 3,44 Kč a zvýšení pěstitelské ceny jen 1,67 Kč. Podobně je tomu u dalších komodit.
Plochy i sklizně zeleniny jsou velmi nízké v řádu jedné desítky tisíc hektarů a něco přes 200 tis. T. Zelenina trpí především vymrzáním podzimních druhů a záplavami. Soběstační jsme u této komodity z necelé jedné třetiny.
Produkční plochy cukrové řepy pro výrobu cukru se v posledních letech pohybují nad 60 tis. Ha s hektarovým výnosem okolo 60 tun. Soběstačnost ČR je vyšší než 100 %. K udržení ploch cukrovky v osevních postupech významně přispívá výroba bioetanolu.
Stále se snižuje plocha chmelnic i když se tempo zmírňuje. V novodobé historii byla loni plocha chmele nejnižší, na úrovni 40 % ploch před 20 lety. Zahraniční obchod chmelem má kladné saldo přesahující miliardu Kč.
V živočišné výrobě pokračovalo v posledních 3 letech snižování stavů zvířat u skotu a prasat, stagnace u drůbeže, ovcí a koz.
Snižovala se i produkce hovězího masa včetně telecího, rovněž drůbežího i vepřového. U vepřového jsme již závislí na dovozu více než z 50 %. Po snížení produkce vajec v r. 2012 nastalo v loňském roce navýšení.
Produkce mléka v litrech se v posledních 3 letech zvyšovala. Neustále roste průměrná roční dojivost a dosáhla již 7 443 l na krávu a rok. Řadíme se tak k předním zemím. Pokračuje holsteinizace mléčného skotu. Pokračuje také vývoz surového kravského mléka a snižování kladného salda zahraničního obchodu mlékárenskými výrobky.
V posledních třech letech výrazně narostl počet bioplynových stanic v zemědělských podnicích. V roce 2013 bylo v provozu 430 stanic o kapacitě 334 MW. Další rozvoj byl ze strany vlády zabrzděn.
V posledních třech letech se záporné saldo agrárního zahraničního obchodu snížilo o jednu třetinu. Stále však dosahuje téměř 24 mld. Kč. Záporné saldo zahraničního obchodu masem se na záporném saldu agrárního zahraničního obchodu podílí již 70 %. Z toho je na prvý pohled vidět, že hlavní položkou agrárního dovozu nejsou tropické a subtropické plody, ale základní potravina – maso, kterou si dovedeme vyrobit sami.
Přes všechna dosud přijatá opatření dochází k prohlubování strukturální nerovnováhy mezi rostlinnou a živočišnou produkcí, rozevírání cenových nůžek mezi ceny vstupů a cenami zemědělských produktů a to i přes poměrně příznivé farmářské ceny v posledním období.
Roste závislost na dovozu základních potravin, zejména vepřového masa. Roste vývoz prvotních agrárních surovin na úkor přidané hodnoty s neblahými národohospodářskými důsledky, včetně snižování zaměstnanosti.
Příčinami tohoto stavu jsou především jak politika vlád v předvstupním období, tak nerovnoprávné podmínky společné zemědělské politiky po vstupu do Evropské unie, ale zejména dlouhodobě nekompetentní řízení resortu.
Je šance obnovit a využít produkční potenciál českého zemědělství. Ministerstvu zemědělství a konsorciu nevládních agrárních organizací se ve vzájemné součinnosti podařilo vyjednat solidní podmínky Společné zemědělské politiky Evropské unie na plánovací období let 2014 a 2020. V nejbližších měsících se rozhodne o jejich aplikaci v národních předpisech. Nejdůležitější je, aby tato rozhodnutí, která budou na ministrovi zemědělství, vládě a parlamentu, zejména na jeho zemědělském výboru – byla v intencích přijaté strategie pro růst českého zemědělství a potravinářství. Nejdůležitější bude, aby politici nezačali z politických důvodů zase uhýbat.

Dámy a pánové,
nyní přecházím k přehledu hlavních činností agrární komory v jednotlivých letech uplynulého volebního období.

Hlavní události  r. 2011:

V roce 2011 jsme se postavili proti snaze o opětovné zprůchodnění záborů zemědělské půdy. Nová právní úprava, přinesla zvýšení odvodů s pozitivní účinností a dopadem na snížení záborů od ledna roku 2011.
V říjnu byla navržena změna formou, aby bylo možné zabírat pole pro výstavbu staveb v průmyslových zónách bez odvodů. Dosáhli jsme úplného stažení tohoto nároku.
Dosáhli jsme také možnosti  čerpání podpor  z Operačního programu Ministerstva životního prostředí na projekty zaměřené na snižování emisí amoniaku u zemědělských zdrojů. Program platil do r. 2013.
Agrární komora iniciovala novelu nařízení vlády k AGROENVI a znevýhodněným oblastem LFA. Uplatnili jsme požadavky zejména k prodloužení rozhodného období pro výpočet intenzity chovu zvířat, uzavření příjmu žádostí do titulů agroenvironmentálního opatření od roku 2012 a úpravy podmínek pro poskytnutí platby u titulu Ekologické zemědělství – sady.
Současně bylo novelizováno i nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření s cílem umožnit prodloužení stávajících závazků žadatelům do 31. 12. 2013, respektive do 31. 3. 2014 u titulu pěstování meziplodin a titulu biopásy, s výjimkou titulu zatravňování.
Agrární komora se významně podílela při vyjednávání o posílení zemědělského rozpočtu na r.2011 o 1,1 mld. Kč ze zdrojů Pozemkového fondu České republiky.
Došlo ke zvýšení finančních zdrojů pro Program rozvoje venkova a program pomoci chovu prasat.
Na spolufinancování Programu rozvoje venkova v letech 2007 – 2013 bylo vyčleněno 560 mil. Kč. Tím bylo zajištěno čerpání ze zdrojů EU ve výši cca 3 mld. Kč. Podpora chovu prasat byla realizována částečnou úhradou nákladů na odstraňování kadáverů a dotací na ozdravení chovů prasnic. Podpora na ozdravení pak byla rozšířena na dochov selat, plemenných prasniček a kanečků.
Prosadili jsme také rozšíření využití článku 68, cca 800 mil. Kč, tj. 3,5 % stropu obálky přímých plateb, i na další citlivé komodity a to brambory na škrob, chmel, telata masného skotu, ovce, kozy, s pokračováním  programu na dojné krávy.
Požádali jsme o podporu poslance Evropského parlamentu za Českou republiku, aby prosadili rovné podmínky mezi starými a novými zeměmi v budoucích pravidlech SZP od r. 2014, aby nepřipustili stropování plateb pro velké podniky ani přechodné období v opouštění historických referencí a spolufinancování přímých plateb a tržních opatření z národních zdrojů. Dále jsme evropské poslance požádali, aby uplatňovali zásadu poskytování přímých plateb jen zemědělcům vykonávajícím aktivní zemědělskou činnost a rozdělení přímých plateb do národních obálek proporcionálně podle výměry obhospodařované zemědělské půdy.
Z iniciativy vybraných nevládních agrárních organizací a dalších subjektů byla sestavena pracovní skupina Konsorcia, jejímž cílem bylo prosadit do reformy Společné zemědělské politiky naše zájmy.
V Konsorciu se zúčastnili Agrární komora, Potravinářská komora, Zemědělský svaz, Iniciativní skupina producentů, zástupci společnosti BXL Consulting Ing. Pavel Telička a zástupci Ministerstva zemědělství ČR. Společně byla  připravena definice hlavních cílů, které bylo  třeba v reformě Společné zemědělské politiky společně prosadit. Bylo podepsáno společné memorandum nevládních organizací a Ministerstva zemědělství.
Silný požadavek ČR pro nastolení spravedlivějších podmínek pro zemědělce v rámci diskuzí k budoucnosti Společné zemědělské politiky přineslo konkrétní výsledek. Ministru Fuksovi se v Bruselu podařilo v únoru 2011 dojednat blokační koalici členských států proti zastropování přímých plateb podle velikosti zemědělských podniků.
Uplatnili jsme požadavek, aby bylo v novele zákona o vodách ponecháno bezplatné užívání vody pro závlahové účely. Vodu pro závlahové účely lze nadále používat bezplatně.
Dále jsme žádali, aby nebyla schválena  novela devizového zákona ve věci prodeje státní půdy cizincům až do doby úplného vyrovnání podmínek Společné zemědělské politiky Evropské unie. Vláda projednávání zákona, který má umožnit nákup půdy cizincům přerušila. Přesto na svém dalším jednání návrh zákona předložený Ministerstvem financí ČR schválila. Česká republika tak jako jedna z nových zemí neuplatnila žádost o prodloužení výjimky o dalších pět let.
Poslance a senátory jsme na sněmu požádali, aby nesouhlasili se zvýšením daně z přidané hodnoty u potravin a zemědělských komodit a aby se zasadili o hledání zdrojů pro důchodovou reformu jinde. Jediné, co se podařilo docílit je, že se zvýšení DPH uskutečnilo k 1. 1. 2012 v menším rozsahu, z původně navrhovaného zvýšení.
Žádali jsme také vládu, aby předložila do Poslanecké sněmovny novelu zákona o prodeji státní půdy ve smyslu možnosti prodeje půdy právnickým osobám, aby po doplacení bylo zrušeno předkupní právo státu a aby bylo umožněno dědictví v linii přímé v nezměněných podmínkách. Výsledkem jednání byl  kompromis. Nadále bylo umožněno nakupovat státní půdu na třicetileté splátky, ale již s úrokem vypočteným v souladu s předpisy EU. Nově bylo doplněno, že nabyvatelé pozemků – fyzické osoby, mohou tyto pozemky převést na právnickou osobu, jejíž jsou členy.
Požádali jsme  ministra zemědělství, aby prosadil přijetí opatření k záchraně ohrožených odvětví, zejména v chovu prasat a drůbeže. Opatření byla notifikována Evropskou komisí. Žádosti byly přijímány od října 2011.
Požádali jsme také ministra zemědělství Fuxu, aby na základě vizí zpracovaných za jeho předchůdce a budoucích pravidel Společné zemědělské politiky zabezpečil zpracování prorůstové koncepce českého zemědělství. Bylo dosaženo přípravy analytických materiálů a dopadové studie v návaznosti na návrhy budoucích pravidel Společné zemědělské politiky pro příští plánovací období.
Ministr byl také požádán, aby revidoval a uvedl do souladu s realitou vymezení mírně erozně ohrožených vrstev v rámci LPIS a připravil pro praxi reálné a použitelné půdoochranné technologie v rámci rozšíření GAEC 2. Naprosto iracionální návrh ze září 2010 se podařilo odvrátit. Výsledek se stal  kompromisem na základě dlouhodobých jednání nevládních organizací, zástupců Ministerstva zemědělství, Státního zemědělského intervenčního fondu a dalších zainteresovaných kontrolních organizací.

Stěžejním úkolem r. 2012 bylo vyjednat co nejlepší podmínky v budoucí společné zemědělské politice EU od roku 2014. Konsorcium založené v r. 2011 pokračovalo ve vyjednávání, spolu s Mze se podílelo na přípravě společných stanovisek s ministerstvem zemědělství.
Dalším klíčovým bodem byla spolupráce na Strategii  pro růst českého zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie po r. 2013. Z celokomorové diskuse vyplynula jednoznačná podpora strategie tak, jak byla  konstruována. Po mnoha letech, kdy bylo zemědělství považováno za útlumové odvětví, se připravila reálná šance pro jeho růst, pro záchranu ohrožených odvětví a plnění jak výrobních, tak i nevýrobních funkcí v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie. K podpoře strategie a k formulaci požadavků komory na promítnutí předpisů budoucí společné zemědělské politiky do národních opatření byla  zpracována Stručná koncepce Agrární komory ČR, kterou schválil sněm.
V oblasti bioplynových stanic se intenzivním jednáním  podařilo udržet sice sníženou, ale ještě výhodnou výkupní cenu u malých bioplynových stanic do 550 Kw a zrušit limit u substrátů, takže se vytvořila možnost využívat více různých odpadů včetně kejdy a hnoje. Podařilo se také zvýšit zelený bonus pro bioplynové stanice postavené před koncem roku 2012. Znamenalo to zlepšení jejich ekonomiky.
Doslova byl sveden boj o zelenou naftu. Po řadě neúspěšných jednání na Ministerstvu zemědělství, s ministerstvem financí a po nereagování předsedy vlády jsme přistoupili k protestům. Dne 23. května 2012 jsme ve všech krajích kromě Libereckého provedli protestní jízdy zemědělské techniky
Výsledkem bylo ponechání 40 % vratky spotřební daně u motorové nafty ještě pro rok 2013. V závěru r. 2013 jsme prosadili přípravu návrhu k tomuto opatření.
Neuspěli jsme v obhajobě zachování Agentur pro zemědělství a venkov jako samostatných institucí. Jejich neorganické začlenění do struktury SZIF bylo učiněno bez řádné analýzy potřeb zemědělské veřejnosti na funkční a spolehlivý servis .Tento krok považujeme stále za chybný a úsporné důvody za zástupné. První krok ke zlepšení byl udělán až v r. 2013, za vlády Jiřího Rusnoka.
Obhájili jsme zachování Krajských informačních středisek proti snaze Ministerstva zemědělství o jejich zrušení z úsporných důvodů. Zde jsou velmi angažovány krajské agrární komory a slouží jako informační zdroj zejména pro drobné zemědělce.
Důležitá jednání proběhla k  zemědělském rozpočtu jak pro rok 2012, tak i pro rok 2013. Společně s MZe se podařilo prosadit rozpočet, který byl s přihlédnutím k zaměření vlády na rozsáhlé škrty maximum možného. Dodatečné zdroje financování 2,6 mld. Kč se podařilo zabezpečit především novelou zákona o Pozemkovém fondu.
Velká novela zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, o kterou jsme žádali v uplynulém období, byla v závěru roku 2012 naplněna zahrnutím do zákona o Státním pozemkovém úřadu.
V Monitorovacím výboru Cross – compliance byly prosazeny, zejména ke standardu GAEC – 2, některé naše požadavky, zejména u standardů půdoochranných technologií na erozně ohrožených pozemcích, kde nově se podařilo uplatnit a zařadit do ohrožených pozemků jen takové, kde došlo k opakování erozní události nebo vážnému ohrožení intravilánu obcí, majetku, komunikací, povodí nebo neakceptování agrotechnických opatření z komplexní pozemkové úpravy.

K 1. lednu 2013 vznikl Státní pozemkový úřad a spojil agendy Pozemkového fondu a Pozemkového úřadu.
K návrhu zákona byly předloženy i pozměňovací návrhy, které jsme dlouhodobě uplatňovaly. Šlo o zachování kontinuity nájemního vztahu pro účely prodeje státní půdy a kontinuity splátek nabytých pozemků pro příbuzné v řadě přímé. Dalším požadavkem byla úprava předkupního práva, kdy předkupní právo státu zaniká zaplacením kupní ceny pozemku, nejdříve však uplynutím 5 let ode dne vkladu vlastnického práva k pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch nabyvatele. Doplněna byla i přechodná ustanovení.
Podařilo se zvrátit původní návrh, který nepočítal s podporou pojištění běžných polních plodin z PGRLF.
Po uzavření a projednání připomínek členstva jsme jednoznačně podpořili Strategii pro růst českého zemědělství a potravinářství.
Doporučili jsme výchozí materiál  dále rozpracovat do připravovaných programových dokumentů budoucí SZP,  v pracovních skupinách MZe, jejímiž členy byli i zástupci Agrární komory.
Summit Rady Evropského parlamentu hlav států 7. - 8. 2. 2013 znamenal pro české zemědělce snížení jejich konkurenceschopnosti. Premiér vlády ČR Petr Nečas rozhodl o odebrání 300 mil. Eur na 7 let, ze zemědělského rozpočtu Programu rozvoje venkova ve prospěch navýšení nezemědělského Kohezního fondu.
V průběhu roku bylo jednáno na úrovni Konsorcia, vedení Agrární komory, pracovních skupin Ministerstva zemědělství ve věci požadavků Agrární komory k budoucí Společné zemědělské politice.
Opakovaně byly zdůrazňovány nejdůležitější požadavky:

1. Vyřešit snížení obálky na PRV přesunem podpory opatření na Operační program životní prostředí a Jednotného regionálního operačního programu.
2. Umožnit čerpání v programu LEADER – Místním akčním skupinám i v jiných operačních programech.
3. Zařadit víceleté pícniny a luskoviny do výměry půdy mimo produkci.
4. Udržet 15 % platby na produkci z národní obálky.
5. Zařadit mezi citlivé komodity prasnice.
6. Prosadit pozměňovací návrh na možnost využití článku 22, který by umožnil rozdílnou základní sazbu přímých plateb na cukrovku.
7. Prosadit v EP alespoň odpor proti původně navrženému progresivnímu zastropování tak, aby skončilo buď zcela na dobrovolné bázi nebo ve snížené hranici 150 tis euro, s možností odpočtu nákladů na zaměstnance podniku
Proběhlo několik jednání pracovních skupin a následně jednání Monitorovacího výboru Cross Compliance, k novele Návrhu vyhlášky s upraveným  zněním  standardu GAEC 2 zaměřeného na protierozní ochranu půdy, kde se podařilo prosadit některé požadavky AK.
Byly  vzneseny další požadavky, např. aby byly testovány některé plodiny ve vazbě na různou šířku řádků. Právě na základě výsledků polních pokusů Ministerstvo zemědělství rozhodlo zařadit např. podrývání na seznam specifických půdoochranných technologií pro cukrovku.
Přestože do rozpočtu Ministerstva zemědělství nebyly zahrnuty platby na Top up za r. 2012 podařilo se tyto prostředky zajistit tak, že SZIF ukončil v polovině května vydávání jednotlivých rozhodnutí.
Finální jednání Rady ministrů pro zemědělství a také tzv. Trialogu k Společné zemědělské politice na léta 2014-2015 proběhla v červnu 2013. O průběhu byla informována členská základna a byly zpracovávány průběžně informace k základním  tematickým  okruhům:
• Přímé platby
• Rozvoj venkova
• Společná organizace trhů
• Horizontální nařízení
V návaznosti na změnu vlády ČR se 15. července 2013 uskutečnila úvodní schůzka vedení AK ČR s Miroslavem Tomanem, novým ministrem zemědělství, s tématem  budoucí Společné zemědělské politiky. Pro tuto příležitost bylo připraveno mimořádné jednání představenstva AK ČR. s tím, že zde byly představeny aktuální záměry a byl stanoven další postup k aplikaci nové Společné zemědělské politiky Evropské unie do podmínek agropotravinářského sektoru České republiky se zohledněním a zapracováním všech definovaných potřeb.
Mezi ně patřilo také řešení propadu příjmů budoucího Programu rozvoje venkova a to přesunem nezemědělských aktivit do programů ostatních resortů. To se nakonec podařilo, kdy ministr Toman uzavřel memorandum s MMR a MŽP o čerpání zdrojů na aktivity rozvoje venkova pro obce, z jejich operačních programů.
Na dalších jednáních s ministrem byly projednávány „Principy nastavení podpor v ČR pro období po roce 2013 v souvislosti s reformou Společné zemědělské politiky:
• přechodné období roku 2014,
• převod prostředků mezi pilíři, 
• redefinice LFA oblastí,
• poskytnutí platby oblastem s přírodním omezením v rámci 1. pilíře,
• zavedení degresivity,
• aplikace redistributivní platby,
• poskytnutí dobrovolné vázané podpory,
• výše částky pro platbu mladým zemědělcům,
• rozhodnutí o aplikaci schématu pro malé zemědělce,
• poskytování přímých plateb - SAPS, nebo platební nárok,
• definice citlivých komodit, podpora cukrovky, aj.
Došlo  k mimořádnému navýšení národních dotací na úroveň předchozího roku, tedy cca 1,3 mld. Kč, a to včetně navýšení dotačního titulu na podporu prasat a nosnic, dále byl posílen Program rozvoje venkova, připravila se mimořádná výplata záloh na SAPS s tím, že rozhodnutí byla  vydávána od 16. října, byl zabezpečen rozpočet na připravovanou mimořádnou platbu Top Up za r. 2013 ve výši pouze 80 mil. Kč s tím, že se tak otevřela  možnost pro využití tohoto nástroje pro další roky. V programu Pojištění Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu se navýšením rozpočtu podařilo naplnit požadavek Agrární komory a předpoklad podpory ve výši 50 % pro živočišnou výrobu a speciální plodiny,  30 % pro lesní školky a zachovat podporu i pro plodiny rostlinné výroby ve výši 18 %.
Do Bruselu byl odeslán materiál MZe k rámcovému řešení rizik v zemědělství  a následně byl notifikován. Není však dořešen fond nepojistitelných škod.
Až za úřednické vlády byla dořešena finanční pomoc postiženým povodněmi ve výši 685 milionů korun. 
Za mimořádný úspěch lze považovat i vybojování rozpočtu  kapitoly ministerstva na rok 2014, kterou dokázal ministr navýšit o osm  miliard korun., na cca 52 mld. Kč. Rozpočet do Agropotravinářského komplexu je vyšší oproti r. 2013 také o cca osm mld. Kč, v celkové výši cca 41 mld. Kč Z toho u národních dotací 1,53 mld. Kč. Je to v průměru o cca 350 mil. Kč vyšší částka, než v posledních letech. Za národní dotace jsme rok co rok bojovali – jednali, žádali, demonstrovali. Nikdy to nebylo tak, že jsme do nového roku šli s plnou výší těchto podpor. Jsou zabezpečeny zdroje i pro výplatu tzv. TNA pomoci , ve výši 850 mil. Kč,což jsou dosavadní Top api, zdroje má i PGRLF ve výši cca 1,2 mld.Kč.
V květnu 2013 jsme svolali Agrární fórum v pražské Lucerně s cílem vyjasnit směřování českého zemědělství, sjednocení názorů a prezentace společné pozice směrem k premiéru Nečasovi, vládě, ministerstvu a dalším institucím.
Každoročně jsme k nejaktuálnějším záležitostem pořádali spolu s Ministerstvem zemědělství veřejná Žofínská fóra.

Nyní k propagování českých potravin.
V letech 2010 - 2013 se uskutečnil propagační program AK ČR zaměřený na pozitivní vnímání spotřeby mléka a mléčných výrobků pod titulem Bílé plus. Společně s partnerskou agenturou aPRiori bylo uspořádáno v průměru 8 tiskových konferencí ročně, iniciováno bylo řádově stovky článků popularizujících mléko, probíhaly aktivity prostřednictvím www stránek, apod., velice významné byly prezentace na veletrzích a výstavách. Program byl díky aktivnímu a bezchybnému přístupu vysoce hodnocen Evropskou komisí, Ministerstvem zemědělství s Státním zemědělským intervenčním fondem. Program bude v letech 2014 - 2016 dále pokračovat.
Nadále pokračujeme v úzké spolupráci s MZe a SZIF na propagaci kvalitních místních produktů pod značkou „Regionální potravina“, která má za sebou  čtyři ročníky existence. Tato spolupráce je i přes některé výhrady vedena a podpořena společnou hlavní myšlenkou, a to maximálním přiblížením tuzemské, kvalitní, výjimečné a chutné produkce z místních zdrojů našich zemědělců a potravinářů českým spotřebitelům. Stejně významná je také podpora odbytu a zaměstnanosti na venkově, ale i čerstvost, dostupnost a zachování širokého spektra nabízených potravin. Iniciace a finanční podpora MZe v roce 2010 byla rozhodující pro zapojení všech krajů České republiky. Díky aktivnímu přístupu AK ČR a zkušenostem z let předchozích byla právě AK ČR jednou z vůdčích organizací při realizaci této aktivity. Velice výjimečná, ucelená a reprezentativní pak je prezentace a přehlídka všech krajských a regionálních komor a výsledků soutěží na agrosalónu Země živitelka.
Jenom v loňském roce se do soutěže přihlásilo 362 výrobců s 1.082 výrobky. Značka se tak postupně etabluje jako známka regionální kvality a reklamy na dobré potraviny. Projekt nadále pokračuje.
Zástupce komory se zúčastňuje práce hodnotící komise pro udělování značky KLASA.
Úspěšně probíhal také program získávání výrobců bio produktů a regionálních potravin k dodávkám do obchodního řetězce BILLA.

Pokud jde o činnost v zahraniční oblasti je komora i nadále činná v evropském sdružení nevládních agrárních a družstevních organizacích COPA – COGECA, zastřešujících a lobujících za zájmy naprosté většiny evropských zemědělců, družstev, či soukromých farmářů. Vybraní experti z řad tuzemských odborníků se pravidelně zúčastní jednání pracovních skupin, kterých je v současné době 46. Dále máme obsazen pravidelný měsíční koordinační výbor POCC a samozřejmě také jednání Prezidency a Prezídií COPA-COGECA.
Značným a trvalým přínosem je práce stálého zástupce AK ČR v Bruselu, pana Ing. Karla Matouška, který detailně zná systém a problematiku a samozřejmě disponuje potřebnými kontakty. S aktivitami, průběhem a výsledky jednání se členové seznamují především prostřednictvím týdenních zpráv z Bruselu, kterých je v průměru 40 ročně.
Svého zástupce, ředitele Okresní agrární komory v Domažlicích Ing. Ludvíka Jírovce máme v Evropském hospodářském a sociálním výboru. Je to konsultativní orgán, který poskytuje odborné poradenství Evropské komisi, Radě evropské unie a Evropskému parlamentu, zpracovává stanoviska k návrhům právních předpisů Evropské unie a dalším závažným otázkám. Náš zástupce je členem sekce pro zemědělství, rozvoj venkova a životního prostředí, která zpracovala jen v posledním roce více jak 80 stanovisek a zpráv pro evropské rozhodovací orgány, zejména k návrhům Společné zemědělské politiky na léta 2014-2020, k problematice potravinového řetězce a dalším závažným problémům.
Každoročně se uskuteční čtyři pravidelné schůzky agrárních nevládních organizací zemí Visegradské čtyřky a dalších přizvaných partnerů ze zemí EU. Primárním tématem všech posledních setkání byla především reforma SZP pro roky 2014 – 2020 a to hlavně ve směru narovnání nerovných podmínek starých a nových členských zemí, odstranění znevýhodňujících návrhů, stejný přístup k možnostem podpor, apod. Z každého zasedání je sestaven zásadní dokument se stanovenými prioritami, který je předsedající organizací rozeslán nejen národním vládám, ale také složkám v Evropské unii. Rozšířených jednání se nově zúčastňovali také partneři z dalších nových členských zemí, přičemž cílem bylo vytvořit silný názorový blok, lépe prosazující stanovené priority. Komunikace a konzultace probíhají mezi státy samozřejmě také ad hoc v návaznosti na řešení aktuálních témat.
Členové komory se zúčastňují zahraničních podnikatelských misí a přijímáme mnoho zahraničních návštěv zejména z farmářských svazů, parlamentních delegací a odborných institucí.

14. února 2011 jsme připravili a spustili projekt „Informace pro členy AK ČR“. Jeho cílem bylo a je posílit informační servis pro členy komory tak, aby měli přímý kontakt s děním a výstupy ze všech významných jednání a témat, kterými se členové vedení AK ČR zabývají a jejichž pomocí se mohou připravit jak na chystané změny, tak vznést podněty a připomínky, či změnit své podnikatelské záměry. V letech 2011 – 2013 bylo vydáno v průměru ročně 30 souhrnných elektronických Informací AK ČR, které jsou cestou jak rychle zpřístupnit členské základně aktuální, zásadní a potřebné novinky z resortu. Hlavním informačním zdrojem, který přejímá a on-line nabízí veškeré informace resortu však zůstává portál APIC na kterém zveřejňujeme aktuální informace včetně všech informací Českého statistického úřadu vztahující se k agrární problematice.
V roce 2011 byly předělané webové stránky www.agrocr.cz. Změnil se nejenom jejich vzhled, ale i z funkčního hlediska jde o stránky, které rychleji reagují na potřeby členů.
Stránky jsou rychleji aktualizovány, obsahují část „slovo prezidenta“, kde je uveden stručný vzkaz prezidenta AK ČR a část aktualit, které se vztahují pouze na činnost komory.
Je zveřejňován větší objem článků a přehlednost je průběžně vylepšována.

V oblasti zemědělského školství se zasazujeme o zlepšení především praktického odborného školství. Hlavním cílem je zvýšit praktické odborné kompetence u absolventů středních a vysokých odborných škol. Příčinou současného nevyhovujícího stavu jsou nedostatečně vybavená školní hospodářství a školní statky nebo úplná absence těchto institucí. Snažíme se řadu let získat investiční prostředky na jejich vybavení.
V novém Operačním programu věda, výzkum, vzdělávání se nám podařilo tyto finanční prostředky zajistit a plně vybavit 5 center odborného vzdělávání: 2 centra zemědělská, 1 zahradnické, 1 lesnické a 1 rybářské a včelařské.
Centra odborného vzdělávání by měla zajišťovat praktickou odbornou výuku pro žáky, studenty, stážisty, ale i učitele odborných předmětů. Měla by zajišťovat celý rozsah výroby, zavádět poznatky vědy, výzkumu do praxe, provádět poloprovozní pokusy apod.
Projekty se začnou realizovat od roku 2015.
Školská komise při Agrární komoře ČR se touto otázkou zabývá, protože cítí, že absolventů se vrací do praxe velmi málo. Existuje několik aktivit, kterými se snažíme zlepšit tento stav.
Podílíme se na projektu Národní soustava kvalifikací. Jsme gestory sektorových rad pro zemědělství, potravinářství a krmivářství,  pro vodní a lesní hospodářství a životní prostředí. Sektorové rady jsou nástrojem zaměstnavatelů k vytvoření standardů dovedností a znalostí. Projekt umožňuje získání profesních kvalifikací zaměstnanců. 
V současné době probíhá projekt, který ověřuje profesní kvalifikace v kurzech vzdělávání.
Podílíme se také na projektu Národní soustava povolání v němž se tvoří katalog prací. U obou projektů zastáváme funkci koordinátora rady pro potravinářství a krmivářství.
Ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR zajišťujeme zájmy zaměstnavatelů v projektu „Nová závěrečná zkouška“.
Jsme členy Asociace vzdělávacích zařízení pro rozvoj venkovského prostoru, kde jsme   v  kontaktu se zemědělskými středními školami. Naše snaha, zlepšit praktickou výuku na školních statcích, se nyní přenesla na vytvoření standardů funkčního, rentabilního školního hospodářství, aby splnilo požadavky praxe, ale i výuky.
Jsme členem Koordinačního a implementačního výboru, který realizuje implementační plán Strategie celoživotního učení při MŠMT.

Realizovali jsme projekty z  Programu rozvoje venkova  opatření. Další odborné vzdělávání a informační činnost:
- ISCC a enviromentální legislativa v zemědělské praxi,
- Reforma SZP po roce 2014,
- Nové technologie a odrůdová agrotechnika – základ konkurenceschopnosti a
  stability produkce brambor ve spolupráci s Bramborářským svazem ČR,
- Konference pro zemědělské podnikatele ve spolupráci s AGROteam,

V konci roku 2013 proběhly dva semináře s právní tématikou s názvem Změny Občanského zákoníku  ve vazbě na zemědělství od 1. 1. 2014.
Na rok 2014 připravujeme další semináře.
Účastníme se výběru a hodnocení projektů v programu Komplexní udržitelné systémy zemědělství, a zároveň jsme členy Programové komise programu.
V poradenství poskytujeme služby členům i nečlenům formou písemných, telefonických a e-mailových dotazů.
Připomínkovali jsme aktualizovaná pravidla PRV pro využívání poradenských  služeb.
Podíleli jsme se na tvorbě pravidel pro fungování poradenského systému v zemědělství v ČR, ustavovali jsme nové obory poradenství, zjednodušovali administraci a akreditaci poradců. 
Jsme členy Rady poradenství, zřízené jako poradní orgán ministra zemědělství.


Úřad komory ve spolupráci s regionálními komorami provedl v letech 2011 - 2013 několik významných průzkumů.
Na jaře 2012 byly zjišťovány škody způsobené počasím na ozimech i trvalých kulturách. Shromáždili jsme souhrnná data o míře a výši škod.
V květnu 2012 jsem provedli vlastní průzkum o činnosti a významu zapojení Agentur pro zemědělství a venkov.
Po dohodě s Energetickým regulačním úřadem jsme v září 2012 již druhý rok po sobě provedli terénní ověření stavu projektů bioplynových stanic a subjektů spalujících biomasu.
Na závěr roku jsme pak upřesňovali pěstební plochy cukrové řepy.
V roce 2013 byl v lednu proveden pouze průzkum k činnosti Místních akčních skupin.
Zúčastňujeme se šetření ekonomiky zemědělských podniků FADN. Ve spolupráci s 13 Okresními agrárními komorami se zúčastňuje 41 podniků.

V dubnu 2013 byla uzavřena smlouva o spolupráci s organizátory soutěží Cena Hospodářských novin Firma roku 2013, Živnostník roku 2013 a Absurdita roku 2013. Tyto soutěže slouží jako cesta k přiblížení a popularizaci podnikání v ČR a do jejich průběhu, organizace,, hodnocení a účasti v komisích byly začleněni zástupci krajských komor. Tato spolupráce pokračuje i v letošním roce.

Dále jsme rozšířili mediální činnost.
Každé 3 týdny pořádáme tiskovou konferenci týkající se aktualit nebo propagace regionálních potravin. Představujeme členské firmy,  rodinné farmy, malé a střední potravinářské firmy, které nemají na cílenou reklamu.
Tuto problematiku zařazujeme také vždy jednou za dva měsíce do deníku Právo formou monostránek v sobotním vydání s nákladem 380 tisíc a na stálé stránce v týdeníku Zemědělec. Třetím rokem máme stálou stránku v magazínu Knihovnička –recepty. Studentům přinášíme agrární aktuality každý měsíc v měsíčníku Zemědělská škola. Nově máme stálý pořad v Regionální televizi, vždy jednou za dvě měsíce. Ten také na DVD vkládané do AGRObase, našeho čtvrtletníku. Tyto pořady  avizujeme a jsou vždy v neděli v 19.20 hodin. Spolupracujeme přitom s Billou a agenturou Czech Tourism. Cílem spolupráce je ve všech více než 200 prodejnách vytvoření tzv.Regio koutků.
V AGRObasi, kde  uvádíme zásadní aktuální události v oboru se věnujeme výkladu nového občanského zákoníku, podpůrným programům, spolupracujeme také s MMR a ministerstvem obchodu a průmyslu. 

Zúčastňujeme se odborných výstav jak vlastním stánkem, tak i pořádáním doprovodných akcí. Jsou to zejména Země živitelka, Techagro, Národní výstava hospodářských zvířat, Salima, Top Gastro, Zahrada Čech. Také Okresní agrární komory pořádají řadu oblastních výstav.

Pořádáme řadu kulturních akcí jako Národní dožínky, Agrární ples, Novoroční koncert. Krajské i okresní komory pořádají kromě dožínek a plesů také podnikatelská a manažerská fóra ve spolupráci s agenturou Agrotom.

Agrární komora má dva zástupce v poradním sboru ministra zemědělství, máme zástupce v Podnikatelské radě ministra průmyslu, v poradním sboru Energetického regulačního úřadu, v radě Českého statistického úřadu, v Radě vlády pro fondy strategického rámce, v Radě kvality České republiky, v Národní radě pro kvalifikaci, v Národní radě pro povolání, v Platformě pro výzkum potravin, ve vědeckých radách výzkumných ústavů a universit. Spolupracujeme s exportní akademií. Ve spolupráci s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským zabezpečujeme systém zkoušení a doporučování odrůd obilovin. Prezident komory předsedá dozorčí radě Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu. Spolupracujeme s Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu i se Zemědělským výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu. Zástupci komory jsou v monitorovacích výborech Programu rozvoje venkova, Operačního programu rybářství a v jejich pracovních skupinách. Zastoupení komory v monitorovacím výboru PRV však neodpovídá široké členské základně AK ČR a zejména zastoupení 30 odborných svazů a sdružení. Jsme partnery Národní sítě Místních akčních skupin, Spolku pro obnovu venkova a dalších.

Zúčastňujeme se všech připomínkových řízení k legislativním normám, které se dotýkají podnikání v agrárních odvětvích.

Nedílnou součástí zprávy představenstva je i schůzová činnost. Každoročně se představenstvo scházelo nejméně šestkrát. V souladu s volebním řádem jsme provedli kooptace nových členů Ing. Michala Madzii z Moravskoslezského kraje za Ing. Jaromíra Benešla za sněmovnu všeobecnou. Za sněmovnu společenstev byl do představenstva kooptován Jindřich Macháček, předseda Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě za Ing. Jana Čecha a Ing. Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu České republiky za Ing. Miroslava Jírovského.
Představenstvo se zabývalo především návrhy ve spojitosti se Společnou zemědělskou politikou EU, komoditní problematikou, finančním zabezpečením zemědělského rozpočtu, činností Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu, vyjednáváním a protestní akcí proti chystanému zrušení zelené nafty, dopady zvyšování daně z přidané hodnoty, reorganizací resortních institucí, škodami způsobenými suchem, mrazem i záplavami, Strategií pro růst českého zemědělství a potravinářství, kontrolou plnění usnesení sněmů, příspěvkovou morálkou členstva, evidencí členů, přípravou jednotlivých sněmů, přípravou voleb do orgánů komory a dalšími otázkami.

K přípravě odborných rozhodnutí představenstva slouží práce komisí a komoditních rad. Největší rozsah činnosti vykazují komise ekonomická, školská, myslivecká a pro nezemědělské využití zemědělské a lesnické produkce – sekce bioplyn, biomasa. Z komoditních rad jsou to rada pro obiloviny, pro chov skotu, pro drůbež, pro cukrovku. Činnost zahájila komoditní rada pro brambory.

Dámy a pánové,
ve výčtu činností komory by se dalo pokračovat ještě dlouho. Členstvo komory je však pravidelně informováno a informujeme často i ve veřejných sdělovacích prostředcích.
Co nás čeká v příštím období.

V nejbližším období v řádu měsíců se bude rozhodovat o implementaci Společné zemědělské politiky do podmínek našich národních předpisů na základě tzv. vodítek, které má vydat Evropská komise během několika týdnů:

  • u základní platby na hektar, kde bude podnikům s nárokem podpor nad 150 tis.€ krácena platba o 4 % požadujeme k prokázání nákladů na mzdy zaměstnanců zemědělské výroby uplatnit jednoduchý ukazatel, nejlépe formou daňového přiznání,
  • u podpory na ozelenění požadujeme stanovit spravedlivé koeficienty zápočtu na plodiny vážící vzdušný dusík,
  • u citlivých komodit je nezbytné dodiskutovat výhody a nevýhody zařazení cukrové řepy.

U 2. pilíře Plánu rozvoje venkova:
je nezbytné dotáhnout memorandum ministrů zemědělství, místního rozvoje a životního prostředí o financování nezemědělských aktivit 2. pilíře z Jednotného regionálního operačního programu a Operačního programu životního prostředí.
Požadujeme:

  • zachovat rozsah podpory investic do zemědělského majetku na úrovni předcházejícího plánovacího období a zvýšit podporu investic do potravinářského průmyslu,
  • zachovat rozsah rozlohy znevýhodněných oblastí – LFA,
  • zvýšit národní spolufinancování programů rozvoje venkova alespoň na 25 %,
  • zachovat základní management agroenviromentálních opatření, ostatní opatření podporovat z operačního programu životní prostředí,
  • v ekologickém zemědělství podporovat aktivity, které končí konečným produktem pro lidskou spotřebu,
  • uplatnit podporu welfare prasat, drůbeže i skotu.

Po schválení národních předpisů ke Společné zemědělské politice bude úkolem komory seznámit s nimi členstvo a zorganizovat celoplošné poradenství. Jedině tak lze předejít zbytečným chybám, administrativním nedostatkům a nedorozuměním. Zde musí sehrát významnou roli zejména okresní a krajské agrární komory i odborná členská společenstva.

Důležitým úkolem nového představenstva bude sledovat situaci a navrhnout nezbytná opatření k tomu, aby se Strategie růstu českého zemědělství a potravinářství naplňovala.

Nové představenstvo komory čeká velmi náročné období. Je nezbytné, aby komora dále posílila svůj vliv. Kromě jiného jsou k tomu navrženy změny ve Statutu a dalších základních dokumentech. Bude potřeba posílit úřad komory a dále zlepšit systém práce. Posílení komory by měly přispět i dnešní volby orgánů komory. Z výsledků primárních voleb, které proběhly v krajských komorách a skupinách společenstev je vidět, že členstvo přistoupilo k tomuto aktu velmi zodpovědně. Výsledkem je návrh na prakticky poloviční obměnu členů představenstva a dozorčí rady.

Dámy a pánové,

dovolte, abych nakonec poděkoval za práci odstupujícímu představenstvu a dozorčí radě.
Po třech volebních obdobích, kdy jsem stál v čele Agrární komory České republiky končím tuto činnost. Bylo mi ctí vykonávat funkci prezidenta s širokou podporou členské základny.
Dovolte, abych poděkoval za vše, co pro komoru udělali, nejbližším spolupracovníkům z vedení komory, představenstva a dozorčí rady. Za účinnou spolupráci děkuji představitelům okresních, krajských, regionálních komor a členských společenstev, ministerstva zemědělství, resortních institucí výzkumné a vzdělávací sféry.
Jsem přesvědčen, že dnešní volby orgánů komory vytvoří základní předpoklad pro další posílení prestiže Agrární komory České republiky.
K tomu přeji mnoho zdaru.

Děkuji za pozornost. (zprávu přednesl ing. Jan Veleba)



Mapa
sekretariat@akcr.cz
www.agrocr.cz
Agrární komora ČR
Počernická 96
108 00 Praha 10
Agrární komora ČR
Blanická 3
779 00 Olomouc
IČO: 47674768
DIČO: CZ47674768
Agrární komora České republiky
je zapsána v obchodním
rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě,
oddíl XIV, vložka 571.
Home
Novinky
Mapa stránek
Kontakty


Agrární komora ČR podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory ČR je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

code WRS vyroba-www.cz - Copyright © 2010-2011