česky engllish

 

Aktuální informace z Agrarní komory ČR
WWW.APIC-AK.CZ

poslední novinky:

Informace z jednání...

Představenstvo Agrární komory ČR projednalo činnost a aktivity od svého posledního zasedání ze začátku dubna. Zdeněk... 31. 05. 2017 více »

Informace pro návštěvníky...

Upozorňujeme návštěvníky úřadu AK ČR v Praze, že kanceláře úřadu v Počernické ulici 272/96 se přesunuly do jiné... 25. 05. 2017 více »

Komuniké z 65. společné jednání...

z 65. společného jednání zástupců agrárních komor zemí Visegradské skupiny, které bylo tentokráte rozšířeno o... 23. 05. 2017 více »

Agrární komory zemí V4, Slovinska...

TISKOVÁ ZPRÁVA - 12. květen 2017 - Ve dnech 11. a 12. května 2017 se v Brně konalo 65. společné jednání zástupců... 18. 05. 2017 více »

K velikonočním svátkům patří...

Tisková konference 11. dubna 2017 - Velikonoce jsou od nepaměti obdobím, kdy je poptávka po vejcích výrazně zvýšená, a... 11. 04. 2017 více »

všechny články »

UniCreditUniCreditUniCredit
Komerční banka, a. s.Komerční banka, a. s.Komerční banka, a. s.
CeskaPojistovnaCeskaPojistovnaCeskaPojistovna
RenomiaRenomiaRenomia
Srpen
30
2013

Výročí komory se blíží

Zhruba v polovině září si Agrární komora ČR připomene v krásném pražském paláci Žofín během slavnostní aktu dvacet let svého trvání. Její první prezident Jiří Netík na začátky vzpomíná slovy: „Díky lidem, kteří měli o zemědělství opravdový zájem, se činnost dařila a problematika zemědělství se dostávala pravidelně do médií. Prakticky to znamenalo být neustále na cestách mezi zemědělci, mezi Prahou a Olomoucí, a tak jsem najezdil za rok víc než sto tisíc kilometrů. Pro činnost komory se dařilo získat mnoho dobrovolníků, kteří pracovali zadarmo. Diskuse byly tvrdé, ale věcné. Rád bych proto poděkoval všem, kteří se s plným nasazením na činnosti komory podíleli, byl by to dlouhý seznam.“

Ustavující sněm Agrární komory ČR v roce 1993 se konal ve velmi komplikovaném období mnoha zásadních změn ve společnosti i v zemědělství samotném. „Velké změny, zejména transformace majetkových vztahů, vstup České republiky do Evropské unie a další provází Agrární komoru ČR po celou dobu její dvacetileté existence.


Ve dvou po sobě rychle jdoucích krocích byly zrušeny dotace spotřebitelských cen potravin, které v roce 1989 představovaly 42 Kčs na 100 Kčs nákupu v maloobchodě. Na minimum se snížily dotace do zemědělství. Byl liberalizován zahraniční obchod. Takzvané rozdílové ukazatele, které představovaly u zemědělských výrobků a potravin v průměru asi 50 % dotací při vývozu, byly nahrazeny nízkými celními sazbami při dovozu. Evropská unie měla 2,5krát vyšší cla, než si vyjednala Česká republika, a přes všechny dohody takzvanou dvounulovou variantu a double profit se rozdíl podstatně nezměnil. Transformovala se jednotná zemědělská družstva na družstva vlastníků nebo na společnosti, vydával se majetek z družstev a státních podniků podnikatelům, kteří se rozhodli hospodařit individuálně. Privatizovaly se státní statky, vydávaly restituce a podobně. Zemědělství tedy procházelo obdobím velkého kvasu, zpřetrháním zažitých vazeb a vytvářením nových.


Vyjednávaly se podmínky vstupu do Evropské unie a v poslední době podmínky revidované společné zemědělské politiky EU na období let 2013 až 2020,“ konstatuje Jan Záhorka, který u zrodu Agrární komory ČR stál a až do předloňského roku vykonával funkci tajemníka komory, nyní je poradcem prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby.

Úbytky zemědělské půdy jsou velké

„Výrazné změny prodělala i struktura nejzákladnějšího výrobního prostředku zemědělství, zemědělská půda. Za dvacet let ubylo 59 tisíc hektarů zemědělské půdy, to je výměra jednoho okresu, výrazně více však orné půdy, a to 182 tisíc hektarů. Na druhé straně se zvýšila plocha trvalých travních porostů o 120 tisíc hektarů a lesní půdy o 33 tisíce hektarů,“ říká dál Jan Záhorka. Snížila se plocha obilnin o 129 tisíc hektarů. Výrazně klesla plocha ječmene o 254 tisíc hektarů. Výměra pšenice se zvýšila o 57 tisíc a kukuřice o 89 tisíc hektarů s indexem 391. Přes výrazné kolísání výnosů i sklizní je patrný rekordní nárůst sklizně kukuřice a výrazné snížení produkce ječmene.


Téměř trojnásobně se zvýšila plocha řepky a spolu s významným růstem hektarových výnosů se docílilo v roce 2012 zhruba 3,8násobku sklizně v roce 1992. V roce 2013 se očekává výnos přesahující 3 t/ha a sklizeň přes 1,3 milionu tun.


O téměř 60 % se snížila výměra cukrovky. Díky více než dvojnásobnému zvýšení hektarového výnosu je snížení sklizně jen deset procent. Výrazně se zvýšil i výnos cukru z jednoho hektaru. Plochy brambor se při zvýšení výnosu o jednu polovinu snížily na méně než jednu třetinu původních ploch a sklizeň se snížila o 60 %.


Rozdílný vývoj byl u speciálních trvalých kultur. Plochy plodících vinic se díky podpoře státu před vstupem do Evropské unie zvýšily téměř o 43 %, chmele naopak snížily skoro o 60 %. Srovnání sklizní v roce 1992 a 2012 však není vypovídající pro velké poškození mrazy, zejména vinné révy.

Prudký pokles stavů prasat a krav

Velké změny prodělala i struktura živočišné produkce. Téměř o dvě třetiny se snížily stavy prasat a prasnic, o více než polovinu stavy skotu, krav skoro o polovinu, ovcí o 36 %, o jednu čtvrtinu stav kmenových včelstev. Výrazně se snížily i stavy drůbeže, i když údaje nejsou plně srovnatelné. Výrazně se zvýšila užitkovost u dojnic a se 7433 l mléka na krávu a rok se řadíme k předním státům v Evropě. Za srovnávané období se tento ukazatel zvýšil téměř dvakrát. Průměrná snáška vajec se zvýšila o 23 % a počet odchovaných selat na prasnici téměř o 44 %.


I přes výrazný růst užitkovosti se pokles stavů hospodářských zvířat projevil v poklesu živočišné produkce u mléka o více než jednu čtvrtinu, u hovězího a vepřového masa o téměř 60 %. Zvýšila se produkce drůbežího masa a medu.

O čem vypovídá souhrnný zemědělský účet

O peněžním vyjádření zemědělské produkce vypovídá souhrnný zemědělský účet sestavovaný podle evropské metodiky od roku 1998 ve stálých cenách roku 2000.


Největší z rostlinné produkce českého zemědělství je výroba obilovin, a to 20 až 26 mld. Kč při výrazném meziročním kolísání, nicméně s tendencí růstu. Druhou nejvýznamnější položkou 10 až 13 mld. Kč jsou technické plodiny, z nich nejvýznamnější jsou řepka a cukrová řepa. Po výrazném kolísání a pak snížení výkyvů je tendence posledních dvou let zase ve znamení meziročních výkyvů.


Třetí nejvýznamnější položkou rostlinné produkce jsou krmné plodiny s menšími meziročními výkyvy. S ohledem na snižování stavů zvířat a živočišné výroby však představují jen méně než jednu třetinu ve srovnání s produkcí obilovin a technických plodin.


Sestupná tendence je i v produkci brambor a ovoce. Produkce zeleniny víceméně stagnuje. Z živočišné výroby je největší produkce mléka okolo 20 miliard korun. Střídají se období růstu a poklesu. Produkce z chovu prasat je dlouhodobě na strmé sestupné trajektorii z téměř 18 mld. Kč na 9,5 mld. Kč. Dlouhodobá tendence snižování produkce je i v chovu skotu, i když mírnější. Tendence v chovu drůbeže je růstová, ale s výraznými výkyvy. Jednoznačně sestupná je tendence v produkci vajec.

Rostlinná produkce roste, živočišná se propadá

V posledních letech je patrné zejména výrazné kolísání produkce zemědělského odvětví, které je ovlivněno zvláště meziročními změnami v rostlinné výrobě.


U živočišné produkce je velmi výrazná trajektorie snižování a nižší podíl na celkové zemědělské produkci než rostlinné již od roku 2003. Graduje tak dlouhodobá tendence prohlubování strukturální krize mezi růstem rostlinné produkce a snižováním živočišné výroby s následným poklesem finalizace a vlivem na hrubou i čistou přidanou hodnotu. S tím souvisí i kolísání mezispotřeby. Spotřeba fixního kapitálu po letech stagnace začala také kolísat. Vše jsou to projevy značné nestability přírodních vlivů i ekonomického prostředí.

Záleží na prosazení našich národních zájmů v EU

„Vývoj základních ukazatelů českého zemědělství za dvacet let jednoznačně ukazuje tendenci k nevyvážené hospodářské soustavě. Jde o tendenci k výrobě základních rostlinných produktů s nízkou přidanou hodnotou a snižování živočišné produkce, která spotřebovává rostlinné výrobky a do finálních výrobků hodnotu přidává. Záleží na prosazení Strategie růstu českého zemědělství a potravinářství do roku 2020, zda se podaří nepříznivou tendenci zvrátit. Záleží na tom, jak se podaří zaměřit naše národní pravidla agrární politiky v rámci společné zemědělské politiky Evropské unie,“ uzavírá bilancování Jan Záhorka.

Eugenie Línková



Mapa
sekretariat@akcr.cz
www.agrocr.cz
Agrární komora ČR
Počernická 96
108 00 Praha 10
Agrární komora ČR
Blanická 3
779 00 Olomouc
IČO: 47674768
DIČO: CZ47674768
Agrární komora České republiky
je zapsána v obchodním
rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě,
oddíl XIV, vložka 571.
Home
Novinky
Mapa stránek
Kontakty


Agrární komora ČR podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory ČR je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

code WRS vyroba-www.cz - Copyright © 2010-2011