Tečka za zelenou naftou

Ministr zemědělství Petr Bendl společně s premiérem Petrem Nečasem a ministrem financí Miroslavem Kalouskem se sešli s předsedou Asociace soukromého zemědělství ČR Josefem Stehlíkem a dohodli se, že i v roce 2013 bude vyplácena vratka spotřební daně z nafty ve výši čtyřicet procent.

Čtyřicet procent sice není šedesát, ale chvála bohu za to.

Jako viceprezidenta Agrární komory České republiky, největší nevládní zemědělské organizace ustanovené ze zákona, mě mrzí, že nebyl k jednání přizván náš zástupce. Jako výkonnému zemědělci je mi to úplně jedno. Podstatný je pro mne výsledek.

Proč premiér odmítal setkání s námi?

Je nepodstatné vést sáhodlouhé úvahy o tom, jestli k onomu pozitivnímu výsledku víc přispěla stranická příslušnost předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR, nebo naše velmi zdařilá celorepubliková, masová, ale i neskonale slušná akce 23. května. Zrovna tak si můžeme klást otázku, proč premiér Nečas až doposud odmítal setkání s námi.

Daleko podstatnější je podle mě úvaha, pro koho je vratka spotřební daně z nafty klíčová. Rozhodně to není ten zemědělec, který hospodaří na trvalém travním porostu v méně příznivé oblasti, navíc v režimu ekologického zemědělství, se zatížením nula nula nic velké dobytčí jednotky na jeden hektar. Ten spotřebuje při mulčování nedopasků do deseti litrů nafty na hektar.

Vratka spotřební daně ve výši zhruba 66 Kč v letošním roce, respektive 44 Kč v roce 2013 je opravdu jen zlomkem toho, co od státu, potažmo z Evropské unie v rámci ostatních dotací dostane. Je to pro něj marginální záležitost nehodná zřetele. Naproti tomu pro zemědělce, například z Vysočiny, který vyrábí mléko, snad i brambory, ale hlavně zaměstnává spoustu lidí, za které odvádí do státní pokladny statisíce korun ročně, je vratka spotřební daně významnou příjmovou položkou jeho rozpočtu. Mimo jiné i proto zemědělci z Vysočiny vyjeli s daleko největším počtem mechanizačních prostředků na rozdíl od zemědělců z Libereckého kraje, kteří se pro změnu nepřipojili vůbec.

Dojnice nerozlišuje komunistu či antikomunistu

Mezi členy asociace mám mnoho dobrých přátel, jejichž práce si neskonale vážím, zrovna tak oni mé. Je mi úplně jedno, v jaké politické straně jsou či nejsou organizováni a ani je to nezajímá. Zemědělství je podle mne bytostně apolitická záležitost. Dojnici je úplně jedno, jestli ji krmí komunista nebo antikomunista. Buď jí nakrmí dobře a ona dojí, nebo špatně a ona nedojí. Politická příslušnost majitele ji nezajímá.

Rozděl a panuj

To jen někteří vrcholní vládní představitelé za účinné pomoci spřízněných osob se snaží vytvářet dojem, že vedle sebe pracují na straně jedné pravověrní hodní sedláci a na straně druhé zlí kolchozníci. To vše v duchu hesla divide et impera. Rozděl a panuj.

Společná práce na pravidlech společné zemědělské politiky pro roky 2014 až 2020 však dává naději, že bude lépe.

Ing. Jindřich Šnejdrla viceprezident AK ČR