česky engllish

 

Aktuální informace z Agrarní komory ČR
WWW.APIC-AK.CZ

poslední novinky:

K velikonočním svátkům patří...

Tisková konference 11. dubna 2017 - Velikonoce jsou od nepaměti obdobím, kdy je poptávka po vejcích výrazně zvýšená, a... 11. 04. 2017 více »

Komuniké ze 64. zasedání...

Zástupci Agrární komory České republiky (AKČR), Národní rady zemědělských komor (KRIR), Maďarské agrární komory... 05. 04. 2017 více »

Informace z jednání...

První jednání nově zvoleného představenstva Agrární komory České republiky se věnovalo prioritám komory pro... 05. 04. 2017 více »

Rozšířené jednání V4 v...

Ve dnech 30. - 31. března se v Bratislavě konalo 64. jednání agrárních komor Maďarska, Polska, Slovenska a České... 31. 03. 2017 více »

Zkažené maso z Brazílie?

Americký zpravodajský server New York Times přinesl před několika dny informaci o tom, že brazilské úřady odhalili... 21. 03. 2017 více »

všechny články »

UniCreditUniCreditUniCredit
Komerční banka, a. s.Komerční banka, a. s.Komerční banka, a. s.
CeskaPojistovnaCeskaPojistovnaCeskaPojistovna
RenomiaRenomiaRenomia
Květen
22
2013

Stop extenzitě bez lidí

„Dnes se jako mnohokrát předtím, když o něco jde, když se láme chleba, scházíme zde, v Lucerně. Dnes jde o to, že nadešla doba, která je pro další osudy českého zemědělství rozhodující a která je poslední příležitostí pro jeho oživení.“ Tak zahájil svůj proslov prezident Agrární komory Jan Veleba na Agrárním fóru, které se konalo 14. května v pražské Lucerně.

„V Bruselu vrcholí jednání o konečné podobě reformy společné zemědělské politiky a u nás doma vrcholí souboj o to, zda české zemědělství půjde i nadále pod pláštíkem vzletných frází o rozvoji venkova, který se nerozvíjí, frází o plnění role veřejných statků cestou snižování svého rozměru a produkce, cestou hluboké nerovnováhy mezi rostlinnou a živočišnou produkcí a cestou enormních a zbytečných dovozů potravin.“


Dnešní shromáždění jsme do Lucerny svolali proto, abychom zde společně probrali otázky zásadního významu a řekli si, co dál. Dovolte, abych se podíval na naše zemědělství poněkud netradičním, zato ale výstižným a pro nezemědělce srozumitelným pohledem,“ uvedl Jan Veleba.

Zmizely tradiční plodiny

„Když jedete českou krajinou, vidíte převažující plochy obilí, řepky, kukuřice. Naproti tomu vidíte minimální plochy krmných víceletých pícnin, brambor, luskovin. Zmizel len, z tradičních pěstebních oblastí jižní Moravy zelenina, je minimum brambor, chmele a ovoce.


Když budete pozorní a podíváte se do stájí na farmách, pak zjistíte, že v nich chybí hospodářská zvířata a nebo jsou jejich stavy velmi malé.


Když si vezmete čísla Českého statistického úřadu, zjistíte nezvykle vysoké tempo poklesu pracovníků zaměstnaných v resortu a na něho navazujících oborech, o 110 tisíc od vstupu do EU.
Když si vezmete statistiku mezinárodní, pak zjistíte, že vyspělé země EU-15 plus Polsko mají trajektorii vývoje svého zemědělství naprosto opačnou – drží výrobu a tam, kde to jde, ji navyšují. Drží zaměstnanost a maximální potravinovou soběstačnost. Poslední „když“ – jel jsem před měsícem vlakem z rakouského Lince do Prahy. Když se podíváte na rakouskou krajinu před hraničním přechodem Dolní Dvořiště, připadáte si jako například na Vysočině – orná půda, louky, pastviny a u farem stáje s dobytkem. Klasika a rozumná intenzita. Jakmile přejedete hranici, je obrázek úplně jiný. Zelené plochy TTP a tu a tam hospodářská zvířata navolno. V Rakousku běžící výroba nabalující zaměstnanost a zajišťující potraviny, u nás extenzita bez lidí.“

Nevyužíváme přírodní zdroje

„Sečteno a podtrženo – hrubě nevyužíváme svoje přírodní a lidské zdroje, vytrvale snižujeme svoji potravinovou soběstačnost, mizí další a další pracovní příležitosti. Bez hospodářských zvířat není rovnovážná krajina, nejsou pracovní příležitosti, není surovina pro zpracovatelský průmysl. A tak jsme rok co rok nuceni vyvézt dva až tři miliony tun obilí, pro které zde není využití. To se v zahraničí zpracuje, zaměstnají se lidé, získá přidaná hodnota a ve formě hotových potravin, například masných výrobků, doveze k nám.


České zemědělství má přitom velké tradice a hrálo v Evropě vždy významnou roli – například cukrovarnictví, bramborářství, lnářství, sladařství, chmelařství, travičkářství a chovatelství. Dnes v podstatě 3,5 milionu hektarů půdy využíváme na výrobu surovin bez vyšší přidané hodnoty a pracovních míst.


Tento vývoj je třeba zastavit. Právě nyní k tomu máme příležitost a šanci. Dokonce dvojnásobnou. Tou první šancí je nová reforma společné zemědělské politiky (SZP) od roku 2014, respektive 2015, kterou jsme si odpracovali a ještě odpracujeme, tou druhou je Strategie pro růst neboli koncepce českého zemědělství 2014–2020, kterou ministr Petr Bendl představil počátkem letošního roku a kterou považujeme za dobrou, vyváženou a rozumnou.


Zdálo by se, že není co řešit, že materiál Strategie pro růst zpracovaný kolektivem pracovníků ministerstva zemědělství, Ústavu zemědělských a ekonomických informací a odborníků z vysokoškolských pracovišť je dostatečně fundovaným základem, který nebude nikdo zpochybňovat. Opak je ale pravdou a chci tomuto reprezentativnímu shromáždění zemědělců, politiků a médií s plnou vážností sdělit, že začaly přípravy, jejichž cílem je Strategii pro růst otupit a zásadní cíle podpory živočišné produkce a zaměstnanosti zeslabit. Chci před pokračováním této politiky, která přináší ztrátu konkurenceschopnosti, zvyšuje potravinovou závislost a snižuje zaměstnanost, varovat. Chci zde sdělit, že české zemědělství přestalo být záležitostí samotných zemědělců, ale stalo se záležitostí všech občanů této země. Ti musí jasně říct, zda si přejí domácí a kvalitní potraviny, zda si přejí smysluplně obdělanou krajinu a v ní zaměstnané lidi. Chci sdělit, že by se české zemědělství konečně po letech mělo stát bodem zájmu českých politiků a makroekonomů. Když k samotné zemědělské prvovýrobě připočteme navazující obory, jako jsou zpracování, doprava, chemie, strojírenství a další, pak tento komplex představuje 15 až 17 % HDP.“

Poselství agrárníků

„Dovolte, abych svoje vystoupení zakončil jednoduchým poselstvím vedení Agrární komory ČR. Chci jasně sdělit, že důrazně požadujeme návrat politiky podporující staleté principy klasického zemědělství v našich přírodních podmínkách – to je pěstování plodin, navazující živočišnou produkci a zaměstnanost a údržbu kulturní krajiny. To všechno předpokládá přes všechny své nedostatky Strategie pro růst.


Aby nedošlo ke zkreslení názorů agrární komory, pak zdůrazňuji, že podporujeme zajištění vyváženého ekonomického rozvoje a životaschopnosti zemědělských podniků snížením ekonomicky neodůvodnitelných rozdílů v dopadech mezi jednotlivými kategoriemi podniků se spravedlivější a vyváženou alokací podpor, při zohlednění tvorby pracovních míst a diferenciací plateb ve prospěch vybraných citlivých komodit, zejména živočišné výroby. Jinými slovy, je zde prostor a nejvyšší čas na renezanci českého zemědělství. Chci jasně sdělit, že tyto, v jiných zemích zcela samozřejmé principy, budeme bránit a že si vyhrazujeme prostředky, jaké si k tomu vybereme.“
(Poznámka: Záznam z vystoupení Jana Veleby, prezidenta Agrární komory ČR na shromáždění zemědělců v Lucerně)



Mapa
sekretariat@akcr.cz
www.agrocr.cz
Agrární komora ČR
Počernická 96
108 00 Praha 10
Agrární komora ČR
Blanická 3
779 00 Olomouc
IČO: 47674768
DIČO: CZ47674768
Agrární komora České republiky
je zapsána v obchodním
rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě,
oddíl XIV, vložka 571.
Home
Novinky
Mapa stránek
Kontakty


Agrární komora ČR podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory ČR je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

code WRS vyroba-www.cz - Copyright © 2010-2011