česky engllish

 

Aktuální informace z Agrarní komory ČR
WWW.APIC-AK.CZ

poslední novinky:

Agrární komory zemí V4, Slovinska...

TISKOVÁ ZPRÁVA - 12. květen 2017 - Ve dnech 11. a 12. května 2017 se v Brně konalo 65. společné jednání zástupců... 18. 05. 2017 více »

K velikonočním svátkům patří...

Tisková konference 11. dubna 2017 - Velikonoce jsou od nepaměti obdobím, kdy je poptávka po vejcích výrazně zvýšená, a... 11. 04. 2017 více »

Komuniké ze 64. zasedání...

Zástupci Agrární komory České republiky (AKČR), Národní rady zemědělských komor (KRIR), Maďarské agrární komory... 05. 04. 2017 více »

Informace z jednání...

První jednání nově zvoleného představenstva Agrární komory České republiky se věnovalo prioritám komory pro... 05. 04. 2017 více »

Rozšířené jednání V4 v...

Ve dnech 30. - 31. března se v Bratislavě konalo 64. jednání agrárních komor Maďarska, Polska, Slovenska a České... 31. 03. 2017 více »

všechny články »

UniCreditUniCreditUniCredit
Komerční banka, a. s.Komerční banka, a. s.Komerční banka, a. s.
CeskaPojistovnaCeskaPojistovnaCeskaPojistovna
RenomiaRenomiaRenomia
Květen
21
2014

Pohledy praxe na novou dotační politiku

V minulém čísle Zemědělce na stránce Agrární komory ČR jsme se věnovali podrobně nové společné zemědělské politice. Oslovili jsme formou otázek i několik manažerů zemědělských firem a jedné potravinářské. V této anketě i tentokrát pokračujeme.

* Co je důležité aplikovat při nastavení společné zemědělské politiky, aby došlo k zastavení propadu chovu prasat a drůbeže v České republice?

Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc., generální ředitel, RABBIT Trhový Štěpánov Předně je potřeba zajistit konkurenceschopnost obou odvětví, což v praxi znamená alespoň částečně eliminovat obrovské dotace, které do těchto sektorů proudí v zemích bývalé E-15, a to přes podporu dobrých životních podmínek (welfare) zvířat v částce přibližně 1,5 miliardy korun. V chovu prasat je cestou welfare prasnic, například pomocí turnusového provozu na porodnách, a u selat například zvětšením plochy o 20 % v kategorii od odstavu do 20 kg. Finanční částka na tato opatření dosahuje přibližně 800 milionů korun. To představuje v přepočtu na produkci při 100 000 kusech prasnic asi tři koruny na kilogram masa, což je částka, která dosahuje pouhých 60 % částky, která proudí do chovů prasat v bývalé E-15. Pokud jde o drůbež, pak opatření welfare by měla směřovat na hygienizaci prostředí, optimalizaci podmínek při chovu a výkrmu, ale i na šetrný transport drůbeže bez ukládání do přepravek. Zde je potřebná částka minimálně 700 milionů korun, což v přepočtu na kilogram masa dosahuje stejných hodnot jako v chovu prasat.

* Zajímáte se o průběh příprav na aplikaci nové společné zemědělské politiky a mělo by podle vás dojít k nějakým změnám v současných podporách?

Radim Beran, soukromý zemědělec, Trutnov O novou společnou zemědělskou politiku se samozřejmě zajímám. Hospodařím v horské oblasti, všechnu zemědělskou půdu mám zatravněnou a vzhledem k místním podmínkám by ani nebylo reálné znovu ji převádět na ornou. Očekával jsem, že ministerstvo zemědělství dostojí svým slovům a více podpoří živočišnou výrobu. Také se dalo čekat, že do určité míry poklesnou platby v méně příznivých oblastech (LFA), ale doufal jsem, že mi tu ztrátu vykompenzuje růst podpor na zvířata. Bohužel, vypadá to, že na travních porostech v LFA oblasti nám podpory LFA klesnou natolik, že i při mém relativně vysokém zatížení kolem 1 DJ/ha musím očekávat ztrátu asi 15 % příjmů z plateb. To mi rozhodně jako podpora živočišné výroby nepřipadá. I já budu asi přemýšlet, jestli má pro mě smysl držet tak pracovně náročnou výrobu, která bude brzy potřebovat další investice. Navíc jsem očekával, že se zvýší požadované minimální zatížení, a tak se k dotacím dostanou ti, kdo skot opravdu chovají a zajišťují kvalitní obhospodařování půdy. Vypadá to, že zatížení zůstane na původní výši a nic se nezmění. Dá se říct, že jsem dosavadními návrhy zklamaný.

* Jaký máte názor na nově se tvořící společnou zemědělskou politiku a s ní přicházející požadavky?

Ing. Jan Machač, Rodinná farma Machač, Chřibská Celý předchozí rok jsme se na všech zemědělsko-agrárních úrovních bavili o tom, jak je nutná propojenost zemědělské rostlinné výroby na nezbytnou živočišnou výrobu, a tím i posilování naší soběstačnosti vůči okolním zemím. Vyplynula z toho potřeba ve větší míře zaměřit dotační politiku na ty zemědělce a zemědělské podniky, kteří nejenom pěstují, ale i chovají a nejenom udržují krajinu, ale zároveň produkují, proto jsme navrhovali vyšší zatíženost VDJ (velké dobytčí jednotky) na jeden hektar obhospodařované půdy. V původních návrzích a v předchozích etapách zemědělského plánování směrech k EU jsme měli podmínku intenzity pro čerpání vybraných dotací (LFA, opatření na údržbu krajiny) v úrovni minimálně 0,2 VDJ/1 ha zemědělské půdy. Prosazovali jsme navýšení této intenzity na 0,4-0,6 VDJ/1 ha zemědělské půdy. Tímto krokem by byli v zemědělském okruhu dotací zvýhodněni ti zemědělci a zemědělské podniky, kteří vedle pěstování a údržby krajiny také chovají dobytek. Jsou tu už, bohužel, v našich podmínkách totiž patrné rádoby „podnikatelské“ záměry získat maximální výměru zemědělské půdy (zejména trvalých travních porostů) do držby nebo vlastnictví a jednou posekat a uklidit travní hmotu a pak v klidu a pohodě domova si užívat získané dotace. Tyto dotace by měly být ale primárně určeny pro ty zemědělce, kteří tyto trvalé travní porosty udržují a zároveň chovají hospodářská zvířata, zejména masný skot nebo v menším měřítku ovce a kozy. Bohužel, příchodem nového ministra Mariana Jurečky a zásahy jeho spolupracovníků opět dochází k tomu, že minimální intenzita zatíženosti VDJ na 1 ha zemědělské půdy bude minimálně na té samé úrovni jako byla v předchozích letech. To znamená, že ministr, potažmo Ministerstvo zemědělství nepodporuje tu potřebnou produkci směrující k nutné naší soběstačnosti, ale jen údržbu, a tímto „vychytralce“, kteří jen sečou, mulčují a jen v té nejnutnější míře produkují.

* Je dostatečná podpora investičních opatření ze strany státu motivem k inovacím a modernizacím ve vašem podniku? Je možné investovat do těchto aktivit i bez finanční podpory státu?

MVDr. Oldřich Gojiš, předseda představenstva Interlacto, spol. s r. o. Musím říci, že v roce 2012 a 2013 díky dotačním programům podpory rozvoje venkova, podniky nastartovaly investice v rámci programu inovace a modernizace tak, aby dohnaly investiční vakuum z minulých let. V současné době vzhledem k finanční náročnosti a zajištění konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu není možné v příštích letech tyto investice zajistit bez finanční podpory státu.

Dana Večeřová, Agrární komora ČR



Mapa
sekretariat@akcr.cz
www.agrocr.cz
Agrární komora ČR
Počernická 96
108 00 Praha 10
Agrární komora ČR
Blanická 3
779 00 Olomouc
IČO: 47674768
DIČO: CZ47674768
Agrární komora České republiky
je zapsána v obchodním
rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě,
oddíl XIV, vložka 571.
Home
Novinky
Mapa stránek
Kontakty


Agrární komora ČR podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory ČR je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

code WRS vyroba-www.cz - Copyright © 2010-2011