česky engllish

 

Aktuální informace z Agrarní komory ČR
WWW.APIC-AK.CZ

poslední novinky:

K velikonočním svátkům patří...

Tisková konference 11. dubna 2017 - Velikonoce jsou od nepaměti obdobím, kdy je poptávka po vejcích výrazně zvýšená, a... 11. 04. 2017 více »

Komuniké ze 64. zasedání...

Zástupci Agrární komory České republiky (AKČR), Národní rady zemědělských komor (KRIR), Maďarské agrární komory... 05. 04. 2017 více »

Informace z jednání...

První jednání nově zvoleného představenstva Agrární komory České republiky se věnovalo prioritám komory pro... 05. 04. 2017 více »

Rozšířené jednání V4 v...

Ve dnech 30. - 31. března se v Bratislavě konalo 64. jednání agrárních komor Maďarska, Polska, Slovenska a České... 31. 03. 2017 více »

Zkažené maso z Brazílie?

Americký zpravodajský server New York Times přinesl před několika dny informaci o tom, že brazilské úřady odhalili... 21. 03. 2017 více »

všechny články »

UniCreditUniCreditUniCredit
Komerční banka, a. s.Komerční banka, a. s.Komerční banka, a. s.
CeskaPojistovnaCeskaPojistovnaCeskaPojistovna
RenomiaRenomiaRenomia
Červen
17
2014

Podporu živočišné výrobě

Dokončení vyjednávání o podmínkách společné zemědělské politiky a Programu rozvoje venkova na období 2014–2020 je podle prezidenta Agrární komory ČR Ing. Miroslava Tomana zcela prioritním úkolem. Uvedl to na společném setkání Sněmovny všeobecné a Sněmovny společenstev Agrární komory ČR 11. června 2014 ve Žďáru nad Sázavou.

Podařilo se zabránit zásadnímu diskriminačnímu snížení přímých plateb pro větší podniky, což v případě České republiky znamená miliardy korun ročně. O zastropování vehementně usilovala Evropská komise i Evropský parlament, jehož pozice byla dána většinovým názorem europoslanců napříč politickými frakcemi.


Další problematická otázka – ozelenění (greening) formou povinného ukládání orné půdy ladem bylo omezeno snížením povinného podílu ze sedmi na pět procent a započtením plodin vážících dusík, konkrétně jetele, vojtěšky a luskovin, u kterých se Evropská komise zavázala, že budou započítávány koeficientem 0,7 a ne pouze 0,3, jak původně schválila. To výrazně usnadní život řadě podniků, které by jinak musely nechat ladem významnou část své orné půdy, zcela v rozporu s požadovaným zvyšováním tržní orientace evropského zemědělství.

Otázky přetrvávají

Zbývá ale pořád několik oblastí k dořešení. Pokud jde o couplované platby podle článku 52 na přežvýkavce, pak Agrární komora ČR požaduje akceptovat původní dohodu, podle níž budou rozděleny prostředky na přežvýkavce všem druhům stejně, a to pro všechny jejich kategorie. To znamená jednotnou sazbu na VDJ, do které se budou započítávat krávy, telata, jalovice a býci a obdobně i u ovcí a koz.


Ministerstvo zemědělství (MZe) ovšem zamýšlí aplikovat platbu pouze na matky dojných krav, obdobně i u koz a ovcí, a na odchované masné tele z důvodu větší podpory dojnic při zrušení kvót na úkor ostatních kategorií vidí problém s evidencí a kontrolou všech kategorií při nastavení podpory na VDJ. Podle posledních informací by měl být předložen návrh podpory na krávy s tržní produkcí mléka, ovce a kozy – jejich matky a telata masného skotu. Nicméně agrární komora trvá nadále na přerozdělení plateb na přežvýkavce přes VDJ a jako kompromisní řešení navrhuje rozšířit návrh ministerstva o kategorii „výkrm býků“.


U platby na proteinové plodiny v rámci couplovaných plateb požaduje Agrární komora ČR vyplatit celou obálku (2 %) na proteinové plodiny pouze na víceleté pícniny jetel a vojtěšku. Aby se zamezilo spekulacím, navrhuje dát jako kritérium pro tuto platbu minimální zatížení 0,35 VDJ/ha zemědělské půdy. Zde je po diskusi ze strany MZe předběžný souhlas, připouští se ještě varianta – rozšířit čistý jetel a vojtěšku o krmné směsky s tím, že by se podmínilo propojením na krávy přes zatížení VDJ/ha proteinových plodin. Podle posledních informací bude předložen návrh zařadit jetel, vojtěšku, luskoviny a směsky s více než 50% podílem proteinových plodin, to vše podmíněno zatížením přežvýkavci ve vztahu k ploše proteinových plodin na úrovni asi 3–4 VDJ/ha.

Investice je nutné podporovat

Pokud jde o podporu investic pro zemědělce a potravináře v minulém období, byla alokace finančních prostředků na investice z celkového rozpočtu Programu rozvoje venkova o 12 % nižší, než byl průměr EU-27. U zemědělců i potravinářů se dále vyčlenil titul Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií, což je obdoba minulé inovace (v rámci kapitoly Spolupráce).


U zemědělců byl původní návrh roční alokace asi 1,01 mld. Kč/rok pro investice a zhruba 68 mil. Kč/rok na inovace. To znamená, že oproti období 2007–2013 schází přibližně 320 mil. Kč/rok.


U potravinářů k titulu pro investice s roční alokací asi 238 mil. Kč došlo rovněž k vyčlenění investičního opatření v rámci Spolupráce (Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií – obdoba minulé inovace) s dotací přibližně 273 mil./rok). Celková roční alokace byla tedy navržena asi 511 mil. Kč/rok, oproti období 2007–2013 ročně scházelo zhruba 80 mil. Kč. Zde je nutné podotknout, že aktuálně bylo dosaženo výrazného úspěchu – navýšení o 400 mil. Kč/rok na investice pro zemědělství a potravinářství.

Jak dále s méně příznivými oblastmi

Velké diskuse vzbuzuje také způsob platby podpory na méně příznivé oblasti (LFA), kdy Agrární komora ČR jednoznačně požaduje výplatu podpory LFA od roku 2015 na zemědělskou půdu, a to v horských i ostatních oblastech. Pokud by byla zachována výplata v ostatních oblastech (O) na trvalých travních porostech (TTP), stane se Česká republika jedinou zemí v Evropské unii s tímto způsobem platby. Agrární komora ČR dále požaduje vyjednat v rámci EU minimální zatížení 0,35 VDJ nebo 0,4 DJ na hektar zemědělské půdy. Jaké jsou pro to důvody? Výplata v ostatních oblastech (O) na TTP se sníženou sazbou výrazným způsobem zmenší motivaci na udržení a navýšení živočišné výroby v těchto oblastech, kde se chová významný podíl především dojených krav. Komora také požaduje zachovat minimální intenzitu v horských oblastech (H) na úrovni 0,2 VDJ/ha. Ačkoliv Mze několik let avizuje, že dojde v těchto oblastech k navýšení minimální intenzity, se stávající požadovanou intenzitou by se nejen zastavil nárůst chovu hospodářských zvířat, ale naopak by došlo k jeho snížení.


Ministerstvo zemědělství ale odmítalo náš návrh přejít u ostatních oblastí na výplatu na zemědělskou půdu již od roku 2015 a požaduje do roku 2017 v těchto oblastech výplatu na hektar TTP. Došlo pouze k dohodě o navýšení minimálního zatížení u plateb LFA pro všechny oblasti na stejnou úroveň, a to u oblastí horských (H) a se specifickými omezeními (S) na 0,3 VDJ/ha zemědělské půdy a u ostatních oblastí (O) do roku 2017 na TTP i přes to, že lze očekávat problémy s tímto kritériem při schvalování v rámci EU. Ministerstvo zemědělství zpracuje dopadovou studii a připouští možné zvýšení zatížení na 0,35 VDJ/ha od roku 2017. Od roku 2018 plánuje rovněž v nově vymezených oblastech O přechod na platbu na hektar zemědělské půdy.

Zemědělská půda, nebo trvalý travní porost?

Podobná situace se zatížením VDJ je také u agroenvironmentálních opatření (AEO) a ekologického zemědělství (EZ), kde Agrární komora ČR požaduje minimální zatížení u AEO a EZ na úrovni 0,35 VDJ nebo 0,4 DJ/ ha zemědělské půdy.


Agrární komora ČR požaduje rovněž, aby byla podmínka maximálního zatížení 1,15 DJ vztahována na hektar zemědělské půdy, jako v současném období, a ne na hektar TTP. Tento parametr by vyloučil z těchto opatření podniky s větším rozsahem chovu skotu (zejména dojnic) a s menším procentem TTP. Komora odhaduje, že by tuto platbu kvůli této podmínce nedostalo asi 75 % podniků s intenzivním chovem dojných krav, a to je proti všem cílům směřování společné zemědělské politiky, včetně koaliční smlouvy vlády. Další přijatelnou variantou je do maximálního zatížení počítat pouze zvířata, která jsou na pastvě.


V této souvislosti je třeba upozornit, že pozice Agrární komory ČR (AK ČR) v otázce minimálního zatížení VDJ a v otázce LFA je obecně vyvážená a její snahou je, aby šel do horských oblastí stejný objem prostředků jako v minulém období. Zástupci komory pravidelně komunikují se zemědělci z těchto oblastí a jejich názory aplikují do pozic AK ČR – například byla za pomoci komory prosazena rozdílná sazba u AEO na louky a pastviny, což byl právě požadavek z horských oblastí. Zavedení dlouhodobě avizovaného zvýšení minimální intenzity zatížení přežvýkavci nepochybně přispěje k eliminaci takzvaných přespolních zemědělců, kteří se právě na účet skutečně produkujících zemědělců snaží dotace zneužívat. Proto AK ČR ve svých požadavcích chce, aby i další opatření byla pro „spekulanty“ zpřísněna, a naopak pro řádně hospodařící zemědělce více zpřístupněna. Tak, jak bylo navýšení intenzity, ale i další opatření na úrovni AK ČR projednávána, nejsou pro řádně hospodařící zemědělce ani překvapením, ani problémem.

Podpora animal welfare

Posledním bodem, o kterém je třeba se zmínit v souvislosti se společnou zemědělskou politikou, je animal welfare v rámci Programu rozvoje venkova. V tomto směru komora požaduje minimálně alokovat na toto opatření částku, kterou původně navrhlo Ministerstvo zemědělství na úrovni 850 mil. Kč/rok. (skot = 500 mil. Kč/rok + prasata = 350 mil. Kč/rok). Tato požadovaná částka je minimum pro naplnění cíle tohoto opatření a odpovídá to i alokaci peněz, které navrhují ostatní země v EU.


Ze strany MZe došlo zatím k dohodě o navýšení této částky z 600 mil. Kč na 650 mil. Kč s rozdělením na 300 mil. Kč pouze na mléčný skot a 350 mil. Kč na prasata. Masný skot bude podpořen v rámci nově doplněného titulu pastva v rámci agroenvironmentálních opatření ve výši 100 mil. Kč převodem prostředků z I. pilíře.


Protože se ale v tomto návrhu nepočítalo s chovem drůbeže, chovatelské svazy drůbežářů předložily nový návrh, který je podle názoru komory v Evropské unii obhajitelný. Proto komora požaduje minimální alokaci na animal welfare ve výkrmu drůbeže ve výši 350 mil. Kč/rok. Zdůvodnění je jednoduché: ekonomika výkrmu drůbeže je již několik let na velmi špatné úrovni, a pokud nesnížíme rozdíl v dotacích s konkurenty v okolních zemích EU, dojde k dalšímu hlubokému propadu této výroby, která je důležitá pro rovnováhu výroby a spotřeby obilovin, zabezpečení vlastní produkce i pro zaměstnanost. Řešení formou národních dotací je nestabilní a lze očekávat dlouhodobě obtížné obhájení těchto dotací.


Podle stanoviska MZe proběhne jednání na Komisi DG AGRI ohledně dobrých podmínek zvířat na drůbež s cílem projednat reálnost posledního návrhu Drůbežářské unie. Pokud bude návrh alespoň trochu reálný, dosáhli bychom požadované alokace ve výši 350 mil. Kč/rok. Když jednání nebudou úspěšná, navrhuje se dále řešit podporu drůbeže přes navýšené národní dotace.


(Zpracováno podle příspěvku prezidenta Agrární komory ČR Ing. Miroslava Tomana)



Mapa
sekretariat@akcr.cz
www.agrocr.cz
Agrární komora ČR
Počernická 96
108 00 Praha 10
Agrární komora ČR
Blanická 3
779 00 Olomouc
IČO: 47674768
DIČO: CZ47674768
Agrární komora České republiky
je zapsána v obchodním
rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě,
oddíl XIV, vložka 571.
Home
Novinky
Mapa stránek
Kontakty


Agrární komora ČR podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory ČR je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

code WRS vyroba-www.cz - Copyright © 2010-2011