česky engllish

 

Aktuální informace z Agrarní komory ČR
WWW.APIC-AK.CZ

poslední novinky:

K velikonočním svátkům patří...

Tisková konference 11. dubna 2017 - Velikonoce jsou od nepaměti obdobím, kdy je poptávka po vejcích výrazně zvýšená, a... 11. 04. 2017 více »

Komuniké ze 64. zasedání...

Zástupci Agrární komory České republiky (AKČR), Národní rady zemědělských komor (KRIR), Maďarské agrární komory... 05. 04. 2017 více »

Informace z jednání...

První jednání nově zvoleného představenstva Agrární komory České republiky se věnovalo prioritám komory pro... 05. 04. 2017 více »

Rozšířené jednání V4 v...

Ve dnech 30. - 31. března se v Bratislavě konalo 64. jednání agrárních komor Maďarska, Polska, Slovenska a České... 31. 03. 2017 více »

Zkažené maso z Brazílie?

Americký zpravodajský server New York Times přinesl před několika dny informaci o tom, že brazilské úřady odhalili... 21. 03. 2017 více »

všechny články »

UniCreditUniCreditUniCredit
Komerční banka, a. s.Komerční banka, a. s.Komerční banka, a. s.
CeskaPojistovnaCeskaPojistovnaCeskaPojistovna
RenomiaRenomiaRenomia
Březen
18
2014

O speciálních komoditách

Na společné tiskové konferenci, která se konala letos 11. března, se prezentovalo pět členských svazů Agrární komory ČR. Svazy se zabývají produkcí ovoce, zeleniny, chmele, vinné révy, květin a okrasných rostlin. Jejich předsedové předstoupili před novináře se společným prohlášením a stručně představili své obory. Bohužel, jeden z nich se z cesty do Větrného Jeníkova, kde se 6. března sešli a bilancovali, už nevrátil, tragicky zahynul.

I když na této monostraně je stručná bilance českého chmelařství od předsedy Svazu pěstitelů chmele ČR Bohuslava Pázlera, jeho židle na tiskové konferenci zůstala prázdná a novináři jeho památku uctili minutou ticha. Z ostatních jmenujme: JUDr. Tibora Nyitrayho, prezidenta Svazu vinařů ČR, Ing. Jaroslava Zemana, předsedu Zelinářské unie Čech a Moravy, Ing. Jiřího Horáka, předsedu Svazu květinářů a floristů ČR a Ing. Martina Ludvíka, předsedu Ovocnářské unie ČR.

Podíl speciálních rostlinných komodit na půdě

Speciální rostlinné komodity v ČR tvoří již méně než 50 000 hektarů a pěstebních ploch, což je asi 1,2 % zemědělské půdy. Podíl speciálních rostlinných komodit na zemědělské půdě je v ČR jedním z nejmenších v klimaticky srovnatelných zemích Evropské unie. Trvale klesá výměra těchto komodit, velká část ploch trvalých kultur je přestárlá. Z českého zemědělství se tak vytrácí pojem diverzifikace zemědělské prvovýroby. Komodity speciální rostlinné výroby se u nás podílí 6 % na hrubé zemědělské produkci ve stálých cenách. Řada těchto komodit je následně zpracována, a tím poskytuje vysokou přidanou hodnotu. Tyto vysoce specializované obory poskytují práci pro téměř třicet tisíc zaměstnanců v prvovýrobě a následně dalších třicet tisíc pracovních míst přímo vázaných na tyto obory v posklizňové úpravě, zpracování, prodeji, agroturistice a dalších službách.


Pěstování speciálních rostlinných komodit má v ČR dlouhou tradici a historii. Jedinou plodinou s aktivním saldem zahraničního obchodu je chmel, nicméně jeho plochy výrazně klesají (za posledních deset let o 26 %). Ostatní komodity speciální rostlinné produkce mají hluboký deficit salda zahraničního obchodu v řádu miliard korun jak u čerstvých produktů a výrobků, tak i u zpracovaných.


Sektor speciálních rostlinných komodit je investičně velmi náročný. Náklady na jeden hektar trvalých kultur se nyní pohybují kolem jednoho milionu korun, u skleníkové produkce mnohonásobně více. Výrazné investiční potřeby jsou v oblasti sklizňových technologií, skladování, posklizňové úpravy, zpracování a prodeje. V převážné většině případů nikdo vypěstované produkty speciální rostlinné produkce (na rozdíl od hlavních rostlinných komodit) nevykoupí a je nutné je posklizňově zpracovat, třídit, balit a v řadě případů nabízet maloobchodním řetězcům či přímo spotřebitelům. Producenti těchto komodit tak nejsou jen prvovýrobci, ale zároveň také potravináři.


Komodity speciální rostlinné výroby jsou velmi rizikové i z hlediska výkyvů počasí. V posledních obdobích docházelo k velkým škodám krupobitím, pozdním jarním mrazem, povodní, nebo naopak suchem. Stabilizovat produkci lze investicemi do technických zařízení, jako jsou kapkové nebo protimrazové závlahy, opěrné konstrukce a protikroupové sítě, netkané textilie a další. To s sebou nese potřebu dalších investičních prostředků.


Plochy, kde se tyto speciální rostlinné komodity pěstují, mají pozitivní agroenvironmentální význam, utvářejí ráz naší krajiny a venkovský i městský prostor.


Koaliční smlouva i programové prohlášení vlády dávají velkou naději na změnu v zavedené dotační politice ve směru podpory těchto komodit v oblasti udržení produkce, podpory investic i zaměstnanosti na venkově.

Aktuální situace v ovocnářství

V roce 2013 byla ve srovnání s posledními pěti lety průměrná sklizeň vyšší na Moravě než v Čechách. Obecně jsou však průměrné sklizně posledních let asi o 25 % menší, než byly průměry zhruba před deseti lety, klesá výrobní potenciál odvětví.


Farmářské ceny u konzumních jablek zůstaly meziročně na stejné výši, spotřebitelské však meziročně vzrostly přibližně o 12 %. Důvodem růstu spotřebitelských cen je pokles soběstačnosti v produkci konzumních jablek, ale i dalšího ovoce, vedoucí ke snížení konkurence dovozovým jablkům na trhu, a tím pádem zvýšení dovozu a cen dovozových jablek. Růst spotřebitelských cen snižuje spotřebu ovoce, která poklesla za posledních pět let téměř o pětinu. Největší propad spotřeby je u jablek, mezi roky 2009 až 2012 klesla z 25 kg na 19 kg na osobu a rok.


Vyšší spotřebitelské ceny jsou způsobeny také růstem marží obchodů a růstem DPH v posledních letech. Obchodní řetězce stupňují požadavky na dodavatele (obalový materiál, logistika, certifikace kvality, sortiment, velké objemy), trvale klesá počet subjektů schopných dodávat toto zboží do obchodní sítě.


Podíl tuzemských konzumních jablek a švestek v obchodních řetězcích je dlouhodobě pod 50 %, podíl konzumních meruněk, jahod nebo broskví nedosahuje už ani 20 %. Pokračuje vliv levnější produkce z Polska. Nevyhovující je věková struktura sadů – hlavní ovocný druh, jabloně, má již 58 % přestárlých ploch. Dále je to neochota investovat do nových výsadeb. V roce 2013 se vysázelo jen necelých 330 ha nových sadů. Většina potravin (marmelády, džusy, kompoty) vyrobených z ovoce mírného pásma se do ČR dováží. Při vysokých investicích celkově velká rizikovost produkce (mrazy v letech 2011 a částečně 2012 – omezená možnost pojištění), nutnost velkého počtu zaměstnanců bez pobídek v dotační politice či jiném zvýhodnění. Malá dostupnost přípravků na ochranu rostlin a pomocných látek, s poklesem ošetřovaných ploch se snižuje ochota chemických firem investovat do registrací, k tomu nemožnost použít přípravky řádně registrované a používané v okolních zemích, znamená nekonkurenceschopnost.

Chmelařství se propadá

Plochy chmele v ČR klesly na úroveň 40 % ploch oproti roku 1990. Pokračuje stále trend poklesu ploch. Za posledních deset let se snížily plochy o 26 % na současnou úroveň 4319 ha. Hlavním důvodem byla nízká ekonomika pěstování chmele a právní a půdní nejistota v zakládání nových porostů. Zájem o český chmel se poslední dobou zvyšuje a je reálná šance pokles ploch zastavit. Každá malá podpora této komodity se státu několikanásobně vrátí v podobě daňových příjmů z výroby a dalšího zpracování.


Česká republika jako producent chmele je prozatím na prvním místě v produkci typického jemně aromatického chmele, druhý největší producent v EU28 a třetí největší producent na světě z pohledu objemu výroby po Německu a USA. Chmel má a vždy měl aktivní saldo v zahraničním obchodu. Stále se skoro 80 % jeho produkce vyváží do několika desítek zemí světa. Pokud má Česká republika bohatnout, musí vyvážet svoje výrobky a nejen nakupovat a spotřebovávat. Mezi silné stránky sektoru patří vysoká odborná úroveň pěstitelů včetně dlouhodobé tradice, kvalitní certifikovaný chmel s garancí státu, vysoká úroveň šlechtění chmele a výzkumu s přímou aplikací, kvalitní české odrůdy, vysoká úroveň služeb v oblasti pěstování i zpracování chmele, standard vysoce kvalitních světových a prémiových značek piva v neposlední řadě dobrá organizovanost pěstitelů (více než 94 % plochy chmele obhospodařují členové Svazu pěstitelů chmele ČR a podobná členská základna je sdružena ve Chmelařství, družstvu Žatec).


Existují i slabé stránky, které umocňuje silná konkurence především z Německa, zastaralost technického vybavení (průměrné stáří 25 let), věková struktura porostů (čtvrtina ploch je starší než dvacet let a konstrukcí – přibližně 66 %, starší než dvacet let), nižší podpora státu s porovnání s největším konkurentem Německem, téměř 100% závislost na pivovarském sektoru a vysoká nákladovost. Chmelaři proto volají po větší podpoře obnovy a restrukturalizace chmelnic, podpoře závlahových detailů a závlahy ploch vzhledem k měnícím se klimatickým podmínkám (kapková závlaha) a podpoře mimo jiné prostřednictvím I. a II. pilíře společné zemědělské politiky.

Vinaři se brání proti nepoctivým dovozům

Struktura vinařských podniků – pěstitelů s vinicemi nad 5 ha osázené plochy, je pouze jedno procento z celkového počtu pěstitelů, ale obhospodařují 45 % celkové plochy vinic v ČR. Odrůdová skladba vinic je tvořena ze 65 % bílými a ze 35 % modrými odrůdami.


Víno s původem z ČR se prodává s vyšší cenou než víno dovozové. Tuto cenu zákazník akceptuje. Vinaři proto zamýšlejí zvýšit efektivitu pěstování révy vinné a konkurenceschopnost tuzemských pěstitelů včetně uplatnění vlastní produkce hroznů. Usilují o restrukturalizaci vinic se 100% podporou z EU. Mají zájem o investice do technologií ve zpracovatelských provozech, opět se 100% podporou EU.


Chtějí zachovat a dále rozvíjet marketing vína prostřednictvím Vinařského fondu, rozšířit program podpory propagace v rámci EU z prostředků hrazených 100% z EU a hlavně posílit kontroly dovezeného vína, legalizace dovozu a zvýšení daňového odvodu pro stát. V tomto ohledu jsou podle nich nutné legislativní změny za účelem zpřísnění prodeje vína, a to zejména čepovaného sudového. Vliv levných a zejména nepoctivých dovozů vín ze států EU narůstá. Jak vinaři uvádějí, existuje doposud minimální kontrola tohoto vína. Je to mimo jiné dáno vlivem seškrtání rozpočtu Státního zemědělského a intervenčního fondu.


Existuje ale i špatné značení vín – vína z dovozu (EU) jsou značena klamavě s původem ČR. Existuje také nešvar zvaný prodej čepovaného sudového vína a jeho skladování v trafikách, prodejnách zeleniny a jiných podobných stáncích. Víno je jedním z posledních zemědělských produktů, kde je původ na prvním místě, ČR je zemí, kde produkce nedosahuje potřeby.

Úbytek ploch zeleniny

Zelinářství je tradiční součást českého zemědělství. Největší koncentrace zelinářů je v těch nejúrodnějších, po staletí pěstiteli ověřených zelinářských oblastech. Osevní plocha zeleniny zaujímá 0,3 % orné půdy v ČR, to je asi 9200 ha. Zelinářství se ovšem dlouhodobě potýká s velice nepříznivým trendem úbytku ploch a pěstitelů zeleniny. V průběhu deseti let klesla osevní plocha zeleniny o 4096 ha (pokles o 31 %). V roce 2013 čeští a moravští zelináři oseli a osázeli 9274 ha. Před deseti lety v roce 2003 to bylo 13 370 ha.


Pokles osevních ploch zeleniny má několik příčin. Mezi ty hlavní patří zejména zánik zpracovatelských závodů, změny v systému odbytu zeleniny a rozdílná výše podpor zemědělství v jednotlivých členských zemích EU. Z těchto důvodů začala postupně zahraniční zelenina vytlačovat naši produkci. V současné době vyprodukují naši pěstitelé asi 230 000 t zeleniny za rok a zhruba 535 000 t zeleniny je do ČR dovezeno. Z toho vyplývá, že naši zelináři jsou schopni vypěstovat zhruba 30 % z celkové spotřeby zeleniny v ČR.


Protože si zákazník zvykl konzumovat čerstvou zeleninu i v zimě, kdy ji v České republice nelze vypěstovat, není možné, aby naši pěstitelé uspokojili poptávku po zelenině ze 100 %. Je ovšem mrzuté, že se zelenina z dovozu velice často objevuje na pultech obchodních řetězců i v době, kdy bychom byli schopni obchody zásobit tuzemským zbožím. Aby pěstitelé uspokojili poptávku zákazníků v produkčním období, bylo by nutné osevní plochy zeleniny navýšit asi o 6750 ha. Soběstačnost v zásobení trhu zeleninou by se mohla přehoupnout i přes 50 %. Ovšem vše je pod tvrdým dohledem ekonomiky a tuzemští pěstitelé levným dovozům zeleniny ze zahraničí jen těžko konkurují. V současné době českým a moravským zelinářům nahrává fakt, že se pozitivně mění myšlení spotřebitelů. Ti již nenakupují pouze to nejlevnější, ale zejména v důsledku nedávných kauz se zdravotně závadnými potravinami zboží více prohlížejí a zajímají se o jeho původ a kvalitu. Z tohoto důvodu je v České republice velice rozšířeno pěstování zeleniny v systému integrované produkce. Tento systém hospodaření je šetrný k životnímu prostředí a produkuje zeleninu vysoké kvality. Proto roste jeho obliba u pěstitelů i u spotřebitelů. Pěstitelé, kteří splní přísné podmínky v tomto certifikačním procesu, dostanou právo označovat svoji produkci ochrannou známkou IPZ. Zelenina je podle pravidel pro integrovaný systém produkce zeleniny pěstována na 5500 ha, což je zhruba 60 % celkové osevní plochy zeleniny v ČR.


Sezóna roku 2013 byla pro pěstitele velice komplikovaná. Dlouhá zima zdržela zakládání porostů, mnoho pěstitelů bylo postiženo červnovými povodněmi a po povodních se zelináři potýkali se suchem. V letošním roce se jaro naopak otevřelo velice brzy, zelináři na mnoha místech České republiky vjeli do polí a jarní práce začaly naplno.


(Poznámka: Zpracováno z podkladů jednotlivých svazů.)

 

Eugenie Línková



Mapa
sekretariat@akcr.cz
www.agrocr.cz
Agrární komora ČR
Počernická 96
108 00 Praha 10
Agrární komora ČR
Blanická 3
779 00 Olomouc
IČO: 47674768
DIČO: CZ47674768
Agrární komora České republiky
je zapsána v obchodním
rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě,
oddíl XIV, vložka 571.
Home
Novinky
Mapa stránek
Kontakty


Agrární komora ČR podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory ČR je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

code WRS vyroba-www.cz - Copyright © 2010-2011