česky engllish

 

Aktuální informace z Agrarní komory ČR
WWW.APIC-AK.CZ

poslední novinky:

K velikonočním svátkům patří...

Tisková konference 11. dubna 2017 - Velikonoce jsou od nepaměti obdobím, kdy je poptávka po vejcích výrazně zvýšená, a... 11. 04. 2017 více »

Komuniké ze 64. zasedání...

Zástupci Agrární komory České republiky (AKČR), Národní rady zemědělských komor (KRIR), Maďarské agrární komory... 05. 04. 2017 více »

Informace z jednání...

První jednání nově zvoleného představenstva Agrární komory České republiky se věnovalo prioritám komory pro... 05. 04. 2017 více »

Rozšířené jednání V4 v...

Ve dnech 30. - 31. března se v Bratislavě konalo 64. jednání agrárních komor Maďarska, Polska, Slovenska a České... 31. 03. 2017 více »

Zkažené maso z Brazílie?

Americký zpravodajský server New York Times přinesl před několika dny informaci o tom, že brazilské úřady odhalili... 21. 03. 2017 více »

všechny články »

UniCreditUniCreditUniCredit
Komerční banka, a. s.Komerční banka, a. s.Komerční banka, a. s.
CeskaPojistovnaCeskaPojistovnaCeskaPojistovna
RenomiaRenomiaRenomia
Červen
20
2013

Návrat k osvědčené praxi

Zásady, tak dobře známé všem absolventům zemědělských univerzit, jasně deklaroval na mimořádné tiskové konferenci k povodním Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR. Novináře seznámil nejen s výší škod, které se na zemědělském majetku zatím vyšplhaly na více než 1,8 miliardy korun, ale hovořil zejména o špatné zemědělské praxi způsobené snižujícím se rozměrem živočišné produkce, nesprávnou rotací zemědělských plodin na orné půdě a dál se propadajícím podílu luk a pastvin.


Půda, namísto aby se ozdravovala, se utužuje a stává se z ní lidově řečeno tvrdá krusta.

V České republice navíc denně, především v důsledku zastavování, ubývá v průměru sedm hektarů orné půdy, což při srážkách o intenzitě 100 milimetrů čtverečních představuje ztrátu retenční schopnosti pro 700 krychlových metrů vody.

V letech 2000 až 2010 bylo zastaveno přes 24 000 hektarů orné půdy. Přibývá také ladem ležící půdy. V roce 1993 obdělávali zemědělci 3,2 milionu hektarů půdy, loni to bylo 2,5 milionu hektarů. Zatímco v roce 1993 zabíraly pícniny 960 000 hektarů, loni to bylo 420 000 hektarů. Plocha luskovin klesla ve stejném období takřka čtyřikrát z 94 000 na 22 000 ha. Pole se lnem se snížily z 10 000 na 2000 ha.

Louky jsou přírodní vodní pumpy

„Je třeba se vrátit k chovu dobytka a návratu zelených pícnin na ornou půdu,“ řekl Veleba. Funkční zemědělství s vyváženou rostlinnou a živočišnou produkcí a tomu odpovídajícími stavy hospodářských zvířat mají podle něj nenahraditelný vliv na hydrologické poměry v krajině.


S přechodem k méně intenzivnímu zemědělství se naopak od 90. let v Česku rozšířily trvalé travní porosty. Mezi ně se řadí louky a pastviny. Veleba odhaduje, že ze 670 000 hektarů tuzemských luk se dnes seká pouze polovina. Přitom dřív se louky sekaly až třikrát a někdy i čtyřikrát do roka. „Louky jsou přírodní vodní pumpy. Na vyprodukování jedné tuny trávy louka potřebuje 600 litrů vody,“ uvedl. V případě, že se louka neseká, potřeba vody a její schopnost zadržet vodu klesá. „Tady za dvacet let z krajiny zmizelo asi 540 tisíc hektarů pícnin, tam je třeba se zamyslet nad návratem skotu. Jsou to úrodné plochy v nížinách, kde orná půda mnohdy leží ladem,“ uvedl Veleba a upozornil na tyto případy například i ve Středočeském kraji, který byl dříve velmi produkční a neexistovala neobdělaná půda. Agrární komora v současné době organizuje pomoc postiženým zemědělcům. Na tiskové konferenci o tom hovořil vice prezident Agrární komory ČR Jindřich Šnejdrla. „V pondělí jsme vyhlásili solidární pomoc uvnitř agrární komory. Vyzvali jsme okresní komory po celé republice, aby pomohly postiženým. Pomoc může být ve dvou směrech, první je materiální a část pomoci bude finanční,“ uvedl Šnejdrla. Úřad Agrární komory ČR proto pečlivě monitoruje situaci a sbírá podněty k nabídkám a poptávkám pomoci ze škod způsobených povodněmi v červnu 2013. Systém pomoci bude tak jako v předchozích případech fungovat přes úřad Agrární komory ČR v Praze v rámci hlášení a doporučení krajských, regionálních či okresních komor, jež vychází ze znalosti v místě a s konkrétní pomocí, například finanční, krmiv, materiálu, techniky a další. Výzva k pomoci šla opakovaně do regionů a první konkrétní nabídky se již scházejí.

Nejvíc poškozených ploch je se zelím

Záplavy zničily i úrodu zeleniny. Úplně zničeno bylo 980 ha zeleniny, tedy deset procent z celkové její plochy. Pokud přes ni šla povodňová voda, musí se vyhodit. Podle dosavadních přehledů získaných od Zelinářské unie ČR nejvíc na povodně doplatily plochy s hrachem, kdy je totálně zničených 228 hektarů, dále jsou škody na 147 hektarech zelí, 58 hektarech květáku a na 74 hektarech petržele. Zhruba na stejné úrovni, něco přes 35 hektarů, je zničeno mrkve a póru a i na další zelenině se sčítají škody po hektarech.

Škody v sadech, školkách a na jahodách

Vlivem nedávných povodní naštěstí nedošlo v ovocnářství k plošným a významným škodám. „V České republice bylo zničeno celkem asi 26 ha, z toho 8 ha jahodníku, 8 ha ovocných školek a do 10 ha ovocných sadů. I přes poměrně malou poškozenou plochu se škoda vyšplhá nad 15 milionů korun,“ uvedl Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR. Na uvedené ploše nejde jen o zničení letošní úrody jako u polních plodin a zeleniny, ale o zničení trvalého porostu, ať už stromů a keřů, jahodníkové sadby nebo rozpěstovaného víceletého školkařského materiálu.


„Škody povodněmi jsou u sadů nepojistitelnými riziky stejně jako u jahodníku (lze pojistit jen úrodu v daném roce), kdy nelze pojistit sadbu, která měla produkovat plody více let. Ve více regionech bylo také mnoho desítek hektarů sadů, kde stála řadu hodin voda z důvodů vysokých srážek a plně nasyceného půdního profilu. Zejména peckoviny jsou na tuto skutečnost velmi citlivé, vlivem stojaté vody dochází k zadušení kořenů a ke stresu, který vede k propadu plůdků, žloutnutí porostu a v případě delšího podmáčení vodou až ke ztrátě odolnosti a následnému zmrznutí během zimy a odumření stromů. Orientačně lze vyčíslit nepřímé ztráty z důvodů zaplavení nebo velkého podmáčení porostů na více než 50 milionů korun,“ uzavřel Ludvík.


V posledních dnech, kdy řadu míst postihly bleskové povodně, došlo k poškození některých regionů krupobitím (například Slánsko, Olomoucko) a škody zřejmě dosáhnou výše, kterou přímo způsobila povodeň. 

 

Eugenie Línková



Mapa
sekretariat@akcr.cz
www.agrocr.cz
Agrární komora ČR
Počernická 96
108 00 Praha 10
Agrární komora ČR
Blanická 3
779 00 Olomouc
IČO: 47674768
DIČO: CZ47674768
Agrární komora České republiky
je zapsána v obchodním
rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě,
oddíl XIV, vložka 571.
Home
Novinky
Mapa stránek
Kontakty


Agrární komora ČR podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory ČR je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

code WRS vyroba-www.cz - Copyright © 2010-2011