česky engllish

 

Aktuální informace z Agrarní komory ČR
WWW.APIC-AK.CZ

poslední novinky:

K velikonočním svátkům patří...

Tisková konference 11. dubna 2017 - Velikonoce jsou od nepaměti obdobím, kdy je poptávka po vejcích výrazně zvýšená, a... 11. 04. 2017 více »

Komuniké ze 64. zasedání...

Zástupci Agrární komory České republiky (AKČR), Národní rady zemědělských komor (KRIR), Maďarské agrární komory... 05. 04. 2017 více »

Informace z jednání...

První jednání nově zvoleného představenstva Agrární komory České republiky se věnovalo prioritám komory pro... 05. 04. 2017 více »

Rozšířené jednání V4 v...

Ve dnech 30. - 31. března se v Bratislavě konalo 64. jednání agrárních komor Maďarska, Polska, Slovenska a České... 31. 03. 2017 více »

Zkažené maso z Brazílie?

Americký zpravodajský server New York Times přinesl před několika dny informaci o tom, že brazilské úřady odhalili... 21. 03. 2017 více »

všechny články »

UniCreditUniCreditUniCredit
Komerční banka, a. s.Komerční banka, a. s.Komerční banka, a. s.
CeskaPojistovnaCeskaPojistovnaCeskaPojistovna
RenomiaRenomiaRenomia
Duben
09
2012

Mnoho tváří zemědělského výzkumu

Agrární komora ČR pořádá každý několik tiskových konferencí. Některé reagují na aktuální situaci v agrárním sektoru a jiné jsou výstupy z aktivit spojených se zemědělstvím.

V březnu Agrární komora ČR informovala o důvodech růstu cen vajec, následující tisková konference se věnovala roční bilanci sektoru prostřednictvím výstupů Českého statistického úřadu, třetí setkání s médii proběhlo společně se zástupci České akademie zemědělských věd a na čtvrtém bylo tématem bioovoce.

 

I když v minulém čísle týdeníku Zemědělec jako výstup z tiskové konference byl i rozhovor s předsedou České akademie zemědělských věd (ČAZV) Janem Lipavským, zůstaneme u tématu a podíváme se ještě blíž na některé výstupu výzkumu, které zemědělcům přinesly velký užitek.


Za ČAZV s 625 členy reprezentovanými přes 2000 pracovníky ze zemědělského výzkumu a školství hovořil jak předseda Lipavský, tak i místopředseda ČAZV Jan Nedělník, který je ředitelem Výzkumného ústavu pícninářského v Troubsku. Zaměřil se na význam opylovačů.

 

Pilný jako čmelák

V naší středoevropské oblasti je až 80 % rostlin odkázáno na přenos pylu hmyzem, kde hraje nejdůležitější roli včela medonosná. Jedná se především o ovocné dřeviny, jako jsou jabloně, hrušně, švestky, třešně, meruňky, ale i angrešt, maliny a jahody. Zemědělské kulturní plodiny,  například olejniny (řepka, hořčice, slunečnice), všechny pícniny (různé druhy jetelů, vojtěšky), mrkev, okurky, dýně, tykve i melouny vykazují po opylení včelami výrazně lepší úrodu. Studie dokládají, že zhruba jedna třetina toho, co člověk konzumuje, by neexistovala bez opylovací činnosti včel.


V posledních desetiletích dochází v Americe, Evropě ale i u nás k významnému poklesu opylovačů v krajině. Důvodem jsou změny krajiny spojené s rostoucí chemizací a intenzifikací zemědělské výroby, dále různé negativní vlivy chorob a škůdců. Svou roli také hraje nedostatečná potravní nabídka způsobená zejména pěstováním zemědělských monokultur. Pokles početnosti opylovačů doprovází úbytek druhové rozmanitosti a pestrosti přírody. Ekologové a zemědělci se tímto problémem začali zabývat a snaží se odvrátit hrozbu v podobě porušení ekologické rovnováhy. Jednou z možností, jak může člověk podpořit opylovače i doma na své zahradě, je výsev živných rostlin.


Z tohoto důvodu Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko (VÚP), ve spolupráci se Zemědělským výzkumem, spol. s.r.o. Troubsko, vyvinul jednoletou směs Mája, která byla oceněna Zlatým kasem s kytičkou na agrosalonu Země živitelka 2011 a o kterou je mezi včelaři velký zájem. Směska poskytuje nejen včelám, ale i ostatním opylovačům v průběhu sezóny kontinuální zdroj nektaru i pylu.


Další možností, jak podpořit opylovače v krajině, je jejich chov. Již v první polovině 80. let byla ve VÚP s.r.o. chovány samotářské včely (čalounice mateřídoušková a šedosrstka tolicová). V současné době se troubské pracoviště zabývá výzkumem chovu několika druhů čmeláků. Chov čmeláka zemního je již zvládnutý natolik, že je možné ho dodávat do míst, kde je momentálně opylovačů nedostatek. Důležité je, že se jedná o domácí rasu, takže jeho opětovné vypouštění do přírody je v souladu se zásadami ochrany biodiverzity. Chov dalších druhů by v budoucnosti mohl sloužit jako zdroj materiálu k reintrodukci do míst, kde již tyto druhy vymizely, nebo ke specifickým opylovacím účelům. Čmelák je navíc nejen stejně pracovitý jako včela, vylétá ale i za chladného počasí a za deště. Na tiskové konferenci výzkumníci z Troubska předvedli nejen jednoletou směs Mája, ale i úlky pro odchov čmeláků.

 

Protierozní význam meziplodin

Druhé téma tiskové konference bylo velmi zajímavé. Týkalo se půdoochranných technologií, které by zamezily, nebo alespoň omezily, vodní erozi. Byly k tomu využity netradiční meziplodiny, šlechtěné ve Výzkumném ústavu pícninářském v Troubsku, které byly vysety po sklizni hlavní plodiny. Z doposud získaných výsledků bylo zjištěno, že meziplodiny splňují funkci protierozní ochrany půdy spolu s vhodně zvolenou agrotechnikou k následné plodině. Při použití technologie s vysetými meziplodinami byl omezen smyv půdy v důsledku jednak ochrany povrchu půdy rostlinnými zbytky, jednak v rámci zlepšení fyzikálních vlastností půdy - snížení půdní kompakce, půdní struktury a díky vnosu organické hmoty do půdy (kořenové vlášení, zbytky rostlin) došlo ke zlepšení vláhových poměrů - lepší retenční a infiltrační schopnost půdy.


Co se týká zpracování půdy, bylo zjištěno, že nejvhodnější půdoochrannou technologii pro pěstování kukuřice na svahu je buď přímé setí vymrzající meziplodiny do strniště nebo nevymrzající meziplodiny žita svatojánského, která se na jaře desikuje. Ke snížení povrchového odtoku přispěla také minimalizační technologie zpracování půdy spolu se zapravením zbytků meziplodin pod povrch půdy. Obě tyto technologie se vyznačují vysokou protierozní účinností mechanicky jednak tím, že vrstva mulče na povrchu půdy tlumí kinetickou energii dopadajících kapek vody z přívalových dešťů, jednak vnosem organické hmoty do půdy, čímž se následně snižuje povrchový odtok.


V dalších letech se bude pokračovat ve výzkumu optimálního zakládání porostů meziplodin v rámci protierozního opatření, bude se řešit vhodnost způsobu zapravení a množství organické hmoty z posklizňových zbytků a různých kompostů pro zachování účinné hloubky půdního profilu pro plodiny, aby neklesala transformační a asanační schopnost půdy.


Přínosy a principy půdoochranných opatření s využitím meziplodin, které již byly ověřeny, jsou uvedeny v certifikované metodice a dány k dispozici široké odborné veřejnosti v zemědělské praxi.

 

Houbové mikroorganismy a člověk

Houbové mikroorganismy a člověk, dvě nedílné součásti genetické diverzity na zeměkouli. I toto třetí téma, které zaznělo na tiskové konferenci vzbudilo velký zájem novinářů. Jde totiž o dvě součásti, které se navzájem velmi ovlivňují v kladném i záporném slova smyslu. Pokud bychom měli určit, která z těchto dvou součástí je důležitější, tak by to možná vyhrály mikroskopické houby, bez nichž by nebylo života v půdě, bez nichž by nedocházelo k dekompozici organické hmoty, mikrobiální život by bez nich téměř neexistoval.


Mikroskopické houby jsou pro člověka také producenty například antibiotik, jsou součástí mnohých kvalitních potravin a nebo dokonce nápojů. Většina z nás ráda ochutná botrytický výběr vína, jehož speciální technologii produkce ovlivňují výrazně právě ušlechtilé plísně.. Samozřejmě ale houby mají také negativní vliv na život člověka, ať už jsou to zdroje alergií nebo původci různých kožních mykóz.


V poslední době se stále více studuje schopnost mnohých houbových rodů produkovat chemické látky, které obecně nazýváme mykotoxiny. Jsou to chemické sloučeniny velmi stálé v různých chemických či fyzikálních prostředích, ale zároveň jsou to látky velmi toxické pro teplokrevné živočichy. Běžná veřejnost se s těmito látkami setkává například při informacích o záchytu aflatoxinů v dovozových partiích ořechů. V naší republice se můžeme setkat s produkcí mykotoxinů polními plísněmi na téměř všech typech rostlinných surovin.


Výzkum velmi výrazně přispěl ke zdokonalení analytických metod pro stanovování těchto sloučenin a průběžně se zabývá studiem kontaminace surovin pro výrobu krmiv a potravin tak, aby byly k dispozici nástroje pro jejich detekci a produkci bezpečných krmiv a potravin. Výsledky výzkumu slouží jako podklad pro jednání našich státních orgánů v bruselských orgánech, kde se stanovují hygienické limity těchto látek. Kromě otázky bezpečnosti potravin, je to i výrazně politická a ekonomická otázka, protože ne všechny země jsou ochotny přistoupit na přísnější limity, které by mohly ohrozit případný vývoz z těchto zemí.


Na základě mnohaletých sledování lze konstatovat, že přes všechny problémy je pořád úroveň českého zemědělství velmi vysoká a pokud pěstitelé respektují zásady správné zemědělské praxe, nehrozí českému spotřebiteli z českých surovin potenciální nebezpečí.


Eugenie Línková



Mapa
sekretariat@akcr.cz
www.agrocr.cz
Agrární komora ČR
Počernická 96
108 00 Praha 10
Agrární komora ČR
Blanická 3
779 00 Olomouc
IČO: 47674768
DIČO: CZ47674768
Agrární komora České republiky
je zapsána v obchodním
rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě,
oddíl XIV, vložka 571.
Home
Novinky
Mapa stránek
Kontakty


Agrární komora ČR podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory ČR je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

code WRS vyroba-www.cz - Copyright © 2010-2011