česky engllish

 

Aktuální informace z Agrarní komory ČR
WWW.APIC-AK.CZ

poslední novinky:

K velikonočním svátkům patří...

Tisková konference 11. dubna 2017 - Velikonoce jsou od nepaměti obdobím, kdy je poptávka po vejcích výrazně zvýšená, a... 11. 04. 2017 více »

Komuniké ze 64. zasedání...

Zástupci Agrární komory České republiky (AKČR), Národní rady zemědělských komor (KRIR), Maďarské agrární komory... 05. 04. 2017 více »

Informace z jednání...

První jednání nově zvoleného představenstva Agrární komory České republiky se věnovalo prioritám komory pro... 05. 04. 2017 více »

Rozšířené jednání V4 v...

Ve dnech 30. - 31. března se v Bratislavě konalo 64. jednání agrárních komor Maďarska, Polska, Slovenska a České... 31. 03. 2017 více »

Zkažené maso z Brazílie?

Americký zpravodajský server New York Times přinesl před několika dny informaci o tom, že brazilské úřady odhalili... 21. 03. 2017 více »

všechny články »

UniCreditUniCreditUniCredit
Komerční banka, a. s.Komerční banka, a. s.Komerční banka, a. s.
CeskaPojistovnaCeskaPojistovnaCeskaPojistovna
RenomiaRenomiaRenomia
Září
20
2012

Levněji už nedovezeme

V zemědělských provozech, zejména na jižní Moravě, vládne nervozita. Neurodilo se, a i když většina hospodářů myslí na zadní kolečka a vždy má v zásobě krmivo a osivo na horší rok, někde je situace doslova žalostná. V tomto duchu se nesla nejen slova prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby na Národních dožínkách v Českých Budějovicích během agrosalonu Země živitelka. Ke špatné úrodě letošní sklizně se ve stejný den na dožínkách v Brně vyjádřil i předseda Jihomoravské agrární komory Václav Hlaváček.

Podle zemědělců na jihu Moravy je nejhorší úroda od války. Celkově jsou ztráty pět miliard korun. „Bez podpory vlády a dalších opatření někteří zemědělci nepřežijí,“ řekl Václav Hlaváček z regionální agrární komory. Úroda byla letos skutečně špatná. „Běžně je výnos na jihu Moravy mezi 5,5 až 5,9 tuny plodin, letos to bylo 2,8 tuny,“ řekl Hlaváček. Může za to především dlouhé sucho, holomrazy a pozdní letní mrazy, které zničily ovoce a obilniny. „Je to nejhorší ročník od druhé světové války. Ani pamětníci nepamatují takový dopad sucha,“ potvrdil Hlaváček. Zemědělci nyní požadují zmírnění dopadů počasí vládními dotacemi. 


Do budoucna by jim podle Hlaváčka mohly pomoci geneticky modifikované potraviny, zavedení opatření pro zadržování vody v krajině a další podpora vlády. Špatná úroda se prý odrazí i na cenách potravin. 


Z tohoto důvodu zástupce Svazu průmyslových mlýnů Pavel Filip na tiskové konferenci Agrární komory ČR v předvečer Národních dožínek na Zemi živitelce řekl, že růst cen pekárenského zboží odhaduje na 15–20 procent. U ceny mouky počítá ale s růstem až 25 procent. Letos se podle něj ve světě sklidí 665 až 678 milionů tun pšenice, přitom spotřeba už dostoupila 690 milionů tun. Zatím jsou z loňska zásoby v silech dostačující, ale na tuto skutečnost nelze jen spoléhat, protože se například neurodila ani sója, kukuřice bude taky méně. Krmiva tedy nutně taky zdraží. To bude mít především vliv na růst cen vepřového masa, u něhož jsme podle reálných čísel agrární komory už pod 540 % soběstačnosti. Zatím jsme si mohli říkat, že dovezeme levněji odjinud, nyní je ale podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby situace jiná. Vepřového masa bude méně i v okolních státech a rozhodně se nepodaří už dovézt levněji.

 

Jaká je dnes situace v chovech prasat v ČR

Stav prasat v roce 2012 se rovná stavu roku 1921, od roku 1990 je úbytek 3211 tisíc kusů. 


 Počty prasnic jsou na historicky nejnižší úrovni, například v roce 2010 došlo k největšímu meziročnímu poklesu prasnic v Evropské unii. 

  • K 31. 12. 2011 bylo v České republice evidováno 2558 podniků s chovem prasat s průměrným stavem 652 kusů, převážně šlo o malochovatele, za rok 2011 ukončilo chov 404 chovatelů. K poklesům dochází i přes zlepšující se ukazatele reprodukce, v roce 2011 bylo 26,3 narozeného selete na prasnici a odchovaných 23,5 selete. Zvyšující se vstupy (včetně nákupů selat) nekorespondují s potřebným růstem výkupních cen a chovy jsou povětšinou ztrátové a podporované z jiných provozů v podniku. 
  • V roce 2011 porazily české zpracovatelské podniky 262,9 tisíce tun, což je pokles o 4,7 %. Spotřeba za rok 2011 mírně stoupla na 448,2 tisíce tun, soběstačnost výroby je pouze na úrovni 60,8 %. 
  • Nedostatek vepřového se řeší dovozy, ty v roce 2011 dosáhly 216,1 tisíce tun v celkové hodnotě 10,9 mld. Kč (roční saldo – 9 mld. Kč), a to u komodity, která byla historicky přebytková. Převažují dovozy z Německa (47,6 % v hodnotě 4,9 mld. Kč) a dále z Rakouska, Belgie, Polska a Španělska (32 %).

 

Pokles produkce zaznamenala i drůbež 

  • Aktuální stavy drůbeže odpovídají úrovni výroby z šedesátých let. 
  • Meziročně (2011/2010) nejvíce poklesly stavy kuřat na výkrm, a to o 24 %, drůbež celkově o 14,4 %. Produkce drůbežího masa se tak snížila na 170 tisíc tun. 
  • Stavy slepic jsou na historicky nejnižší úrovni. 
  • Při domácí spotřebě 215,9 tisíce tun se deficit nabídky řešil opět dovozy. Celkově bylo dovezeno 104,8 tisíce tun drůbeže, což je o 16,8 % meziročně více. 
  • Hlavním dovozcem drůbežího masa zůstalo v roce 2011 Polsko (39,4 tis. t), druhá Brazílie (17 tis. t), třetím významným dovozcem bylo Slovensko (8,8 tis. t) a čtvrté Německo (8,4 tis. t). Uvedené země se na celkovém importu drůbežího masa do ČR v roce 2011 podílely téměř 74 %. Záporné saldo zahraničního obchodu s drůbežím masem a živou drůbeží se v roce 2011 znovu mírně prohloubilo a dosáhlo hodnoty 42,4 tisíce tun (ve finančním vyjádření 2043 mil. Kč). Míra soběstačnosti v sektoru drůbežího masa se ve srovnání s předchozím rokem snížila o 6,1 procentního bodu a dosáhla hodnoty 78,8 %.

 

Potravinová soběstačnost v ČR neustále klesá

Dlouhodobý pokles soběstačnosti začal po roce 1989. Jeho zrychlení nastalo po vstupu ČR do EU v roce 2004. Především jde o odvětví živočišné výroby (vepřové, drůbež, vejce a další), ale zároveň také o ovoce a zeleninu mírného pásma i brambory – bohužel tedy o komodity, pro které historicky máme výrobní podmínky a kapacity. 


 Velice výrazně a lineárně rostou dovozy masa. Jednak jako důsledek absence domácí produkce (stavy prasat jsou na nejnižší úrovni za dobu statistického sledování, dovážíme již asi polovinu tuzemské spotřeby), tak i z důvodu zcela otevřené a neřízené politiky obchodních řetězců (dovoz výrobků z méně hodnotných partií). 


 Soběstační jsme například v hovězím mase, obilí, řepce a mléce. Ani u těchto komodit však nejsou ekonomické a výrobní faktory v pořádku. Vyvážíme prostou surovinu, která sice díky objemům a cenám v posledních dvou sezónách znamenala značné příjmy a kompenzaci schodku agrárního zahraničního obchodu, ale zároveň přicházíme o objemy zhodnocení suroviny na potravinu, o přidanou hodnotu, o pracovní místa, o objemy pro zpracovatelský průmysl. Jako negativní příklad lze uvést informaci Českomoravského svazu mlékárenského, kdy jsme v roce 2011 dovezli již 40 % sýrů.

 

Vývoj agrárního zahraničního obchodu

  • Zahraniční obchod – průměr let 1994 až 1996 minus 15,1 mld. Kč. 
  • Zahraniční obchod – za období 1997 až 1999 minus 20,5 mld. Kč. 
  • Zahraniční obchod – za roky 2007 až 2009 již minus 29,5 mld. Kč. 
  • Zahraniční obchod – v roce 2010 minus 34,6 mld. Kč.
  • Zahraniční obchod – v roce 2011 historicky nejhorší, minus 34,7 mld. Kč. 

 

Nejrychleji rostou dovozy masa, masných a mléčných výrobků. Před vstupem do EU v roce 2003 byl podíl záporného agrárního salda ze zahraničního obchodu masem na celkovém záporném agrárním saldu osm procent, v roce 2011 již 41 procent. Ministerstvo zemědělství ČR, na rozdíl od vyspělých ekonomik EU a světa, podle svých aktuálních vyjádření (například na Žofínském fóru v květnu 2012) situaci nepovažuje za kritickou, ani alarmující. Zářným příkladem pro agrární politiky v EU může být Francie, z nových zemí pak Polsko. 


 Závislost na dovozech a absence domácí konkurence však nejenže přináší cenové znevýhodnění těchto dovozů (zdražení), ale zároveň potenciálně ohrožuje stabilitu a bezpečnost ČR. 


 Za výše uvedené situace nadále dochází k neustálému a postupnému snižování podpor agropotravinářskému sektoru (národní doplňkové platby, národní dotace), k odepírání běžných zvýhodnění (zelená nafta), absolutně chybí koncepce a strategické plánování v sektoru, chybí partner pro konstruktivní dialog a komunikaci. Predikce dalšího vývoje tedy není nijak optimistická. (Zpracováno z podkladů Agrární komory ČR)

 


 

Vývoj stavů prasat a prasnic, drůbeže a slepic

 

 

rok
Prasata (tis. ks)
- z toho prasnic
Drůbež (tis. ks)
- z toho slepic
1921
1.563
239
x
x
1950
2.911
304
14.166
12.210
1980
4.797
365
31.926
14.591
1990
4.790
311
31.981
15.437
2000
3.688
297
30.784
11.739
2005
2.877
232
25.372
5.941
2010
1.909
133
24.838
6.216
2011
1.749
112
21.250
6.137
2012
1.579
100
20.691
5.355

 zdroj: ČSÚ

 

 

Soběstačnost ČR ve výrobě hlavních zemědělských komodit za rok 2011

 

Rostlinné komodity
jednotka
produkce
dovoz
vývoz
dom. spotřeba
soběstačnost (%)
obiloviny
tis. t
8284,8
115
2723
5526
149,9
- v tom pšenice
tis. t
4913
30
1840
3035
161,9
cukrová řepa/cukr
tis. t
564,4
250
350
454,4
124,2
brambory
tis. t
973,9
320
153
1140,9
85,4
řepka olejná
tis. t
1046,1
70
250
882,6
118,5
ovoce mír. pásma
tis. t
273,9
187
56,4
404,5
67,7
zelenina
tis. t
277,6
567
91,9
752,7
36,9
víno
tis. hl
650
1850
270
2282
28,5
Živočišné komodity
jednotka
produkce
dovoz
vývoz
dom. spotřeba
soběstačnost (%)
hovězí maso
tis.t j.hm.
92
23,3
39,5
75,6
121,7
vepřové maso
tis.t j.hm.
272,3
234,7
59,9
448,2
60,8
drůbeží maso
tis.t j.hm.
170,1
104,8
62,4
215,9
78,8
skop.a kozí maso
tis.t j.hm.
2,38
0,34
0,08
2,64
90,2
mléko
mil. l
2663,7
853
1010
2138,5
124,6
Zpracováno dle Zprávy o stavu zemědělství za rok 2011, MZe

 

 

 

Vývoj soběstačnosti – srovnání let 2007 a 2011 (%)

komodita
rok 2007
rok 2011
rozdíl
obiloviny
125,5
149,9
+24,4
v tom pšenice
135
161,9
+26,9
cukrová řepa/cukr
89,5
124,2
+34,7
brambory
84,1
85,4
+1,3
řepka olejná
147
118,5
-28,5
ovoce mír. pásma
78,9
67,7
-11,2
zelenina
38,7
36,9
-1,8
víno
44,9
28,5
-16,4
hovězí maso
104,2
121,7
+17,5
vepřové maso
78,7
60,8
-17,9
drůbeží maso
96,5
78,8
-17,7
skop. a kozí maso
78,7
90,2
+11,5
mléko
119,6
124,6
+5
vejce
89,5
87,6
-1,9

Zpracováno dle Zprávy o stavu zemědělství za rok 2011, MZe


Mapa
sekretariat@akcr.cz
www.agrocr.cz
Agrární komora ČR
Počernická 96
108 00 Praha 10
Agrární komora ČR
Blanická 3
779 00 Olomouc
IČO: 47674768
DIČO: CZ47674768
Agrární komora České republiky
je zapsána v obchodním
rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě,
oddíl XIV, vložka 571.
Home
Novinky
Mapa stránek
Kontakty


Agrární komora ČR podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory ČR je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

code WRS vyroba-www.cz - Copyright © 2010-2011