česky engllish

 

Aktuální informace z Agrarní komory ČR
WWW.APIC-AK.CZ

poslední novinky:

K velikonočním svátkům patří...

Tisková konference 11. dubna 2017 - Velikonoce jsou od nepaměti obdobím, kdy je poptávka po vejcích výrazně zvýšená, a... 11. 04. 2017 více »

Komuniké ze 64. zasedání...

Zástupci Agrární komory České republiky (AKČR), Národní rady zemědělských komor (KRIR), Maďarské agrární komory... 05. 04. 2017 více »

Informace z jednání...

První jednání nově zvoleného představenstva Agrární komory České republiky se věnovalo prioritám komory pro... 05. 04. 2017 více »

Rozšířené jednání V4 v...

Ve dnech 30. - 31. března se v Bratislavě konalo 64. jednání agrárních komor Maďarska, Polska, Slovenska a České... 31. 03. 2017 více »

Zkažené maso z Brazílie?

Americký zpravodajský server New York Times přinesl před několika dny informaci o tom, že brazilské úřady odhalili... 21. 03. 2017 více »

všechny články »

UniCreditUniCreditUniCredit
Komerční banka, a. s.Komerční banka, a. s.Komerční banka, a. s.
CeskaPojistovnaCeskaPojistovnaCeskaPojistovna
RenomiaRenomiaRenomia
Květen
21
2014

Co nám přinese reforma?

V loňském roce Rada ministrů EU spolu s Evropským parlamentem dosáhly dohody o zásadní reformě společné zemědělské politiky EU (SZP), která bude mít dalekosáhlé důsledky pro české zemědělství. Šlo o historicky první reformu SZP, do které byl efektivně zapojen Evropský parlament, protože do roku 2010 měl pouze poradní hlas. O tom, co konkrétního přinese reformovaná společná zemědělská politika českým zemědělcům a potravinářům, jsme hovořili s Ing. Jiřím Šírem ze Stálého zastoupení v Bruselu, který je mluvčím ve Zvláštním zemědělském výboru, zabývajícím se přímými platbami nebo financováním a monitoringem SZP, a zároveň kandidátem za ČR do Evropského parlamentu.

* Jak celé projednávání reformy SZP probíhalo a co z něho vyplynulo pro české zemědělce a potravináře?

Potvrdily se obavy, že se proces vyjednávání zapojením ambiciózního europarlamentu značně prodlouží a zkomplikuje, ale konečný výsledek je ve srovnání s původním návrhem Evropské komise z pohledu budoucích přínosů a dopadů na české zemědělce pozitivní. Velmi důležité bylo jak aktivní vystupování některých zástupců ČR, tak účast a podpora řady zemědělských nevládních organizací, mezi jinými samozřejmě i Agrární komory ČR. Podařilo se zabránit zásadnímu diskriminačnímu snížení přímých plateb pro větší podniky, v případě ČR v řádu miliard korun ročně, o který vehementně usilovala Evropská komise i Evropský parlament, jehož pozice byla dána většinovým názorem europoslanců napříč politickými frakcemi. Tento úspěch byl dán jak kvalitním vyjednáváním ze strany Rady, která reprezentuje členské státy EU, tak i taktickým zaváháním EP, který si otázku zastropování nechal na úplný závěr vyjednávání, kdy Rada byla silnější.

* V období projednávání reformy SZP se u nás často hovořilo také o tzv. greeningu, který nebyl naší zemědělskou veřejností příliš kladně přijímán. Došlo i tam k nějakému posunu?

Je tomu tak, také ozelenění formou povinného ukládání orné půdy ladem bylo omezeno snížením povinného podílu ze 7 na 5 % a započtením plodin vážících dusík, konkrétně jetele, vojtěšky a luskovin, u kterých se Evropská komise zavázala, že budou započítávány koeficientem 0,7 a ne pouze 0,3, jak původně schválila. To výrazně usnadní život řadě podniků, které by jinak musely nechat ladem významnou část své orné půdy, zcela v rozporu s požadovaným zvyšováním tržní orientace evropského zemědělství.

* Problémem českého zemědělství je živočišná výroba, ale i rostlinné komodity, jako je ovoce nebo zelenina. Budeme mít možnost je více podporovat z unijních zdrojů?

Reformování SZP poskytuje členským státům větší flexibilitu v cílení podpor, takže je potěšitelné také navýšení možnosti vázat přímé platby na citlivé sektory, kdy v roce 2013 mohla ČR na jejich podporu vyčlenit zhruba 800 milionů, zatímco v období 2015 až 2020 půjde až o 3,5 milirdy korun ročně. Tyto prostředky mohou být směřovány zejména právě do živočišné výroby, do sektoru ovoce a zeleniny nebo na chmel a brambory určené pro výrobu škrobu. Za zmínku stojí ale i řada dalších dílčích zlepšení, včetně volnosti pro rozhodování členských států o aspektech, jako jsou zvláštní podpora pro malé zemědělce nebo doplňkové přímé platby pro méně příznivé oblasti.

* Velmi často se také hovoří o tom, že tato větší „volnost“ při nakládání s dotacemi je na druhé straně vykoupena větší administrativní náročností pro všechny subjekty. Je tomu skutečně tak?

Bohužel je tomu tak, vícevrstevný systém přímých plateb přinese administrativní komplikace pro zemědělce i státní správu a ve srovnání se současným systémem platby na plochu SAPS bude pro všechny zúčastněné podstatně náročnější. Podobně zpřísňování kontrol, které vychází vstříc požadavkům Evropského účetního dvora, bude představovat administrativní zátěž navíc. Navíc, na přípravu nového systému není mnoho času, musí fungovat již od 1. ledna 2015. Přitom podmínkou fungování nové SZP je, aby Evropská komise přijala takzvaná delegovaná nařízení, určující celou škálu parametrů provádění nové SZP. Rada i Evropský parlament dosud předložené delegované předpisy neodmítly po té, co se Evropská komise zavázala provést změny, včetně posílení zápočtu plodin vážících dusík v rámci ozelenění.

* Jaké jsou tedy bezprostřední aktivity jak na straně EU, tak na straně členských států pro to, aby reformovaná SZP začala skutečně od 1. ledna 2015 fungovat?

Evropská komise musí schválit několik chybějících delegovaných a prováděcích nařízení, která stanoví poslední detaily. Ak tuální výzvou pro členské státy včetně ČR pak bude spuštění všech novinek v praxi tak, aby fungovaly a splňovaly přísné požadavky evropských auditorů, jinak hrozí velké finanční korekce (vratky) vůči státním rozpočtům států, které tento úkol nezvládnou. Bohužel, musíme se také připravit na to, že jak má Evropská unie ve zvyku, nevydrží dohodnutá SZP dlouho, bude revidována a musíme se tedy připravit na další bitvy. Bezpochyby se ukáže, že některé aspekty SZP nefungují dobře a bude třeba je opravit. V minulosti z těchto úprav vzešly zásadní změny, vzpomeňme střednědobou revizi z roku 2003 nebo tzv. prověrku stavu z roku 2008, kde se v obou případech hrálo mj. o omezování plateb pro větší podniky.

* Znamená to, že i po těchto relativně rozsáhlých změnách v SZP nás čekají v brzké době ještě další změny zemědělské politiky na evropské úrovni?

Podle mého odhadu můžeme další revizi čekat již v roce 2017. V Evropském parlamentu nebyla a nebude zapomenuta porážka v boji o zastropování plateb větším podnikům a najde se řada europoslanců z mnoha zemí EU, kteří se budou chtít zviditelnit a toto téma opět nastolí. Kromě toho v roce 2015 skončí mléčné kvóty a v roce 2017 skončí cukerné kvóty. S tím spojené adaptační procesy vyvolají turbulence na evropském trhu, které si velmi pravděpodobně budou žádat rychlou reakci evropských institucí. Nezapomeňme také, že na jaře 2017 má Evropská komise předložit návrhy týkající se zpřísnění ozelenění SZP zvýšením ploch orné půdy ladem nebo s omezeným obhospodařováním na 7 %. A je tu ještě jedna hrozba. Sbližování úrovně přímých plateb mezi státy EU bezpochyby povede k vnitrostátním tlakům na zvýšení národních podpor v řadě zemí, a proto bude nezbytné rozkrýt systémy národních a regionálních dotací, které vytváří další rozdíly ve financování zemědělců v zemích EU, zejména v těch západních a v Polsku, ve srovnání s českými zemědělci. Není tedy pochyb, že budoucnost příštích let si bude žádat aktivní a schopné vyjednavače, kvalitní přípravu a intenzivní komunikaci mezi zemědělci a českými zástupci v Bruselu. Pro všechny české zemědělce je to další důvod, proč jít k volbám do Evropského parlamentu a vybrat poslance, kteří je budou reprezentovat.

Dana Večeřová, Agrární komora ČR



Mapa
sekretariat@akcr.cz
www.agrocr.cz
Agrární komora ČR
Počernická 96
108 00 Praha 10
Agrární komora ČR
Blanická 3
779 00 Olomouc
IČO: 47674768
DIČO: CZ47674768
Agrární komora České republiky
je zapsána v obchodním
rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě,
oddíl XIV, vložka 571.
Home
Novinky
Mapa stránek
Kontakty


Agrární komora ČR podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory ČR je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

code WRS vyroba-www.cz - Copyright © 2010-2011