text
cz
eng

Informace z jednání představenstva a dozorčí rady konaného dne 25.8.2017 v Českých Budějovicích

31.08.2017


Členové představenstva a dozorčí rady Agrární komory České republiky se sešli na svém jednání v rámci 44. mezinárodního agrosalonu Země živitelka, konaného již tradičně na Výstavišti České Budějovice. Hostem byl Marian Jurečka, ministr zemědělství, náměstci ministra Viera Šedivá, Jiří Šír a Pavel Sekáč, ředitel Státního zemědělského a intervenčního fondu Martin Šebestyán a Zbyněk Semerád, ústřední ředitel Státní veterinární správy.

Jednání se soustředilo především na současné priority a problematiku sektoru. Tedy rozpočet kapitoly ministerstva zemědělství, jednání k rámci Společné zemědělské politiky po roce 2020, zhodnocení letošní sklizně obilovin a řepky a vývoj u dalších komodit, možnost kompenzací škod pro regiony kriticky zasažené suchem, průběh administrace zelené nafty, návrh zpřísnění opatření k omezení eroze, nastavení Programu rozvoje venkova, výskyt Afrického moru prasat ve Zlínském kraji a jeho eradikace, nastavení podpor v méně příznivých oblastech, apod. Zdeněk Jandejsek, prezident komory úvodem stručně shrnul aktivity vedení k jednáním Konsorcia nevládních organizací k nastavení Společné zemědělské politice pro nový rozpočtový rámec, o účasti na mezinárodních fórech i jednáních vedení komory v Bruselu s europoslanci, představiteli institucí i partnerských organizací. Informoval také, že novým členem Konsorcia se v srpnu stala Slovenská zemědělská a potravinářská komora.

Priority České republiky k nové agrární politice zůstávají zaměřeny na odmítnutí likvidačních návrhů zastropování a degresivity, požadavek stejných limitů dotací z národních rozpočtů členských zemí, regulace obchodních řetězců na evropské úrovni, posílení obálky pro citlivé komodity z 15 na 30 % a podpora inovací ve zpracovatelském průmyslu. Ministr Jurečka potvrdil totožný pohled na stanovené priority i postup v jednáních s tím, že rozhodující fáze diskuze jsou před námi a společné aktivity jsou v tomto směru jednoznačně vítány. Ministr současně upozornil, že souběžně s tím požaduje snížení objemů kontrol a administrativy, které v praxi již přesahují únosnou mez. Naplnění rozpočtu kapitoly ministerstva zemědělství pro rok 2017 z národních zdrojů ve výši potřebných 24 miliard korun je zajištěno. Pro rok následující jsme prozatím na úrovni návrhu 20,4 miliardy korun s tím, že o posílení se jedná jak na úrovni ministerstev zemědělství a financí, tak uskutečněným jednáním vedení komory s Ivanem Pilným, ministrem financí. Ministr Jurečka požádal o předávání konkrétních podnětů k administraci zelené nafty tak, aby v případě nesrovnalostí v požadavcích Celní správy mohlo ministerstvo vyvolat jednání ke sjednocení přístupu ve prospěch zemědělců – žadatelů. Široká diskuze se rozvinula k návrhu protierozní vyhlášky Ministerstva životního prostředí. Agrární komora požadavek tvrdé regulace na limitu 60 % zemědělské půdy v režimu ochrany k roku 2030 zásadně odmítla a jedná o zpomalení náběhu původně velmi přísných opatření. Ministerstvo zemědělství obhajuje zájem o tuto legislativu především tím, že v případě výskytu erozních událostí mimo území se standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy nemá Státní zemědělský a intervenční fond možnost špatné hospodáře jakkoliv trestat a jednat o nápravě a minimalizaci jejich dalšího výskytu. Představenstva komory ale nesouhlasí s plošným nastavením vyhlášky, která by postihla a svým způsobem vinila všechny zemědělce a požaduje mírnější náběh s postupným vyhodnocováním dopadů. Zároveň ale podporuje tvrdý postup a nastavení postihů především u těch, kteří svým špatným hospodařením způsobují erozní škody opakovaně. Základem péče o půdu má být vícehonný osevní postup s prolínáním a efekty intenzivní živočišné výroby, využití a dodržování agrotechnických zásad či vyšší zapojení možností precizního zemědělství.

Iv souladu s požadavkem komory nyní ministerstvo připravuje materiál pro jednání vlády s požadavkem kompenzací za škody suchem, které musí být namířeny zcela cíleně na podniky a farmy, jichž se to existenčně dotýká. Požadavek představenstva komory je na úrovni až 4 miliard korun kompenzací, a především s co nejrychlejší výplatou, přičemž škody dosahují úrovně až 12 miliard korun. Návazně byla vedena diskuze o nastavení podoby Fondu těžko pojistitelných a koncepčním opatřením proti škodám, které přináší změny klimatu, propojení na využití programu podpor pojištění pro velké podniky, ale i ve směru komunikace s veřejností v oblasti příčin sucha a eroze, které jsou připisovány zemědělcům.

Na žádost Miloslava Chlana, předsedy Českého bramborářského svazu, představenstvo komory podpořilo žádost o zařazení brambor mezi systémy integrované produkce s ročním objemem 80 miliónů Kč ročně. Josef Blažek, člen představenstva za Kraj Vysočina přednesl pozici podniků hospodařících v oblasti Želivky shrnutých do „Stanoviska, návrhů a požadavků pro vzájemnou spolupráci při řešení změn ve stávajícím ochranném pásmu III. stupně vodní nádrže Švihov“ a požádal o jejich podporu v jednáních s Povodím Vltavy a dalšími partnery, kterou představenstvo svým hlasováním odsouhlasilo. Náměstek Jiří Šír v této věci vyjádřil podporu k jednáním tak, aby byl zachován racionální a věcný přístup s uchováním produkčního zemědělství.

Pracovní skupina Agrární komory pro méně příznivé oblasti se shodla na potřebě dopracovat redefinici LFA tak, aby nedošlo k dalšímu poškození především subjektů se živočišnou výrobou hospodařících v těchto oblastech, ve shodě je zachování kompromisního limitu 0,3 velké dobytčí jednotky na hektar, čemuž představenstvo vyjádřilo podporu a pověřilo Prezidium k dalším jednáním v této věci. Z dalších témat bylo otevřeno nastavení podmínek dalšího kola Programu rozvoje venkova, řešení požadavků na zpřísňování zákazů účinných látek chemických přípravků na ochranu rostlin, problematika vývoje trhu u základních komodit, organizační záležitosti a hospodaření komory. Vyhodnoceny byly výsledky sklizně obilovin a řepky, která je meziročně o 15 % nižší a zároveň v horší kvalitě, výsledky se však značně regionálně liší.

Na 7. září 2017 připravuje Agrární komora ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze 6 veřejný seminář ke kvalitě řepkové oleje a porovnání jeho předností s konkurenčními oleji na trhu. K této akci bude rozeslána samostatná pozvánka.                                                                                         

Ing. Jiří Felčárek, Úřad Agrární komory ČR

exportovat ›

Líbil se vám tento příspěvek? Můžete ho také sdílet!

google+

IČO: 47674768 DIČ: CZ47674768
datová schránka: guzadjj

Agrární komora České republiky
Blanická 383/3
779 00 Olomouc

 sekretariat@akcr.cz
 Mapa jak k nám

Agrární komora České republiky
Počernická 272/96
108 00 Praha 10

 www.agrocr.cz
 www.akcr.cz


Agrární komora České republiky je zapsána v obchodním rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě, oddíl XIV, vložka 571.

Agrární komora České republiky podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory České republiky je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

Copyright © 2010-2017 - vyroba-www.cz