text
cz
eng

Agrární komory dvanácti zemí jednaly ve Varšavě

07.12.2017


TISKOVÁ ZPRÁVA – 7. prosinec 2017 - Ve dnech 6. a 7. prosince 2017 se ve Varšavě konala „První setkání agrárních komor evropského regionu tří moří“ a následné jednání Visegrádské skupiny. Přítomni byli zástupci Rakouska, Bulharska, Chorvatska, České republiky, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Rumunska, Slovenska a Slovinska. Hlavním mottem jednání, které se konalo pod záštitou polského ministra zemědělství Krzysztofa Kurgiela, byla Udržitelnost zemědělství v EU.

Dopolední blok byl postaven na vystoupení Mariusze Stefana Migase z DG Agri ke Sdělení Evropské komise k budoucnosti zemědělství a výroby potravin, s následnou panelovou diskuzí mimo jiné také za účasti Czeslawa Siekierskiho, předsedy Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu s následnou prezentací zástupců všech delegací s jejich stanovisky ke Sdělení.


Zcela zásadní požadavky, které rezonovaly ze všech vystoupení, směřují k zajištění zásadně jednotné Společné zemědělské politiky EU pro všechny země a regiony Evropské unie, odstranění přetrvávající dvoukolejnosti, zajištění stabilních příjmů, trvalé zvyšování životní úrovně venkova a zabránění jeho vylidňování, podpora výroby s respektováním životního prostředí a dlouhodobá perspektiva celkového rámce SZP jako jistoty pro rozvoj a udržitelnost podnikání. Společným požadavkem pak také je ponechat na národní úrovni dostatečné kompetence k rozhodování jak nastavit strategii a kam přesně směřovat podpory. Opakovaně bylo také upozorněno na zcela nepochopitelný trvalý nárůst administrativy, která sektor dusí a působí značně demotivačně.


Z vystoupení jednotlivých delegací můžeme konstatovat následující. Andreas Turner z Rakouské agrární komory zdůraznil, že jejich stěžejním směrem je výroba kvalitních potravin, se zajištěním důstojných příjmů vlastním farmářů a rozměru zaměstnanosti, a to i ve znevýhodněných regionech s ohledem na životní prostředí.


Zdeněk Jandejsek, prezident Agrární komory ČR zastává názor, že sdělení není konkrétní. „Mluvíme o snížení administrativy a byrokracie, přitom sám dokument na 26 stranách je příliš obecný, nevíme co je nejdůležitější, stanoviska jsou všeobjímající,“ a dodává: „jaké je postavení EU v globalizovaném světě? Kde stojíme, kam směřujeme, co nás bude ovlivňovat?“ Dále doplnil, že se nelze soustředit pouze na velikost farmy, pohled musí být postaven na rozlišení dobrého a špatného hospodářství. Trh dnes deformují síly národních rozpočtů, které představují větší vliv než celá SZP.


Nové země jako je Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, zdůraznily, že přímé platby ze SZP EU tvoří zcela zásadní příjmy v jejich zemědělství a jen jejich zachování na celounijně srovnatelné úrovni umožní postupný rozvoj a posilování sektoru a venkova.


Milan Semančík, předseda Slovenské polnohospodárské a potravinárské komory, zdůraznil: „Nechceme více, než srovnatelné podmínky pro podnikání. Více než třináct let po vstupu do EU jsou mezi státy stále rozdíly, SZP není společná, je stále rozdělená na západní a východní směr. Konkurenci se nebráníme, ale nejsme schopni jít proti stávajícím silnějším rozpočtům EU15. Stavy hospodářských zvířat jsou jen na 30 % a i proto Slovensko dováží již 60 % potravin. Na to i přímo navazuje řešení klimatických výzev.“


Vahur Tonissoo z Estonské agrární komory také upozornil na přetrvávající rozdíly ve stávající SZP, a to i ve vazbě na politická rozhodnutí, která dále negativně ovlivňují zemědělské podnikání, jako příklad uvedl Brexit a ruské embargo. Vznesl také požadavek na pružné a rychlé řízení rizik a k řešení živelných pohrom s ponecháním nástrojů na regionální úrovni. Důrazně vystoupil také proti zastropování.


Miklos Kiss, viceprezident Maďarské agrární komory, upozornil, že ačkoliv nyní známe rámec budoucí SZP, stále nevíme, jaký bude její rozpočet. Říká k tomu: „Je nezbytné udržet solidaritu, a výpadek v příjmech řešit například zvýšením příspěvků členských zemí. Zemědělství před sebou má silné výzvy a podpory musí směrovat především zemědělcům, pro které je sektor základní obživou. Nelze připustit úvahy, že by peníze ze SZP řešily jinou problematiku, jako je například migrace.“


Anton Jagodič z Agrární a lesnické komory Slovinska uvedl, že za sebe vnímají trvalé rozdíly, které jsou znásobené i ztíženými podmínkami hospodaření, země má mimo jiné i 37 % chráněného území, zemědělská populace postupně stárne, k tomu je i velmi slabé postavení zemědělců vůči řetězcům. I proto musí být SZP ekonomicky silná, k podpoře investic na rozvoj. Návrh Sdělení je příliš obecný, a je nutné za vzájemné spolupráce jednat o konkrétním nastavení do praxe.


Wiktor Szmulewicz, prezident Národní rady agrárních komor Polska vidí význam SZP ve vyrovnání šancí a příležitostí slabších zemí a regionů. SZP je důležitá i v rámci působení EU na světovém trhu a nastavení obchodních smluv. Přímé platby pak jsou pojistkou pro udržení zemědělských příjmů, ale nově třeba v i řešení klimatických rizik. Vědomí, že EU vyrábí nejkvalitnější potraviny ve světě, je dalším argumentem proč udržet silnou i v Polsku, kde jsou významné velikostní a regionální rozdíly, a proto se komora přiklání k možnosti, aby o konkrétním nastavení měli možnost rozhodovat jednotlivé státy.


Výstupem konference bylo přijetí tzv. Varšavské deklarace, která se postavila za cíle Organizace spojených národů v oblasti udržitelného hospodaření, tedy za „klíčové aktivity k zajištění udržitelné produkce potravin a zavedení pružných zemědělských postupů, které zvyšují produktivitu a produkci, přispívají k udržení ekosystémů, posilují schopnost přizpůsobit se změnám klimatu, extrémům počasí, ale i suchu, záplavám a dalším katastrofám, za současného postupného zlepšování půdy a jejich vlastností“.

Následující jednání V4 bylo již věnováno detailnímu projednání Sdělení a dalšího postupu v jednáních, protože z pohledu agrárních komor je zcela zásadní probíhající diskuze a návrhy k možné podobě reformované Společné zemědělské politiky po roce 2020, která se v mnoha konkrétních směrech dotýká všech zemědělců. Zdeněk Jandejsek, prezident české Agrární komory k tomu říká: „Podpory ze Společné zemědělské politiky by měly primárně směrovat k těm, kteří se zemědělstvím živí. Intenzita výroby na 100 hektarů mezi novými a starými zeměmi je 4-5 násobně vyšší a v reálu znamená další útlum produkčního zemědělství v regionu střední a východní Evropy. Tento směr, postavený mimo jiné na udržení vyrovnané živočišné výroby napříč EU, by měl být respektován i pro právě vznikající Společnou zemědělskou politiku EU a při její implementaci na úrovni jednotlivých zemí.“


Větší míra flexibility, se kterou počítá Sdělení EK, může být podle Wiktora Szmulewicze pro státy V4 dobrou zprávou v návaznosti na citlivé komodity a jejich větší podporu. Na druhou stranu sebou přináší rizika v podobě možnosti potenciálního roztříštění pravidel a financování SZP, jako je například tedy kofinancování přímých plateb.  


Dále byla projednána situace na trzích komodit ve středoevropském regionu a také další návrhy na zpřísňování užití přípravků na ochranu rostlin udržitelným způsobem, to znamená v propojení na pestřejší osevní postupy a principy precizního a inteligentního zemědělství.

Ing. Jiří Felčárek
Úřad Agrární komory ČR, 602 440 763, felcarek@akcr.cz

exportovat ›

Líbil se vám tento příspěvek? Můžete ho také sdílet!

google+

IČO: 47674768 DIČ: CZ47674768
datová schránka: guzadjj

Agrární komora České republiky
Blanická 383/3
779 00 Olomouc

 sekretariat@akcr.cz
 Mapa jak k nám

Agrární komora České republiky
Počernická 272/96
108 00 Praha 10

 www.agrocr.cz
 www.akcr.cz


Agrární komora České republiky je zapsána v obchodním rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě, oddíl XIV, vložka 571.

Agrární komora České republiky podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory České republiky je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

Copyright © 2010-2017 - vyroba-www.cz